"Vlajka pro Tibet" - mezinárodní kampaň i na naší škole!

Mezinárodní kampaň “Vlajka pro Tibet” vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, v loňském roce kampaň v ČR vyvěšením tibetské vlajky na budově úřadu podpořilo 467 obcí, měst, městských částí nebo krajů.

V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se stali menšinou ve své vlastní zemi. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků.
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2014 si připomeneme 55. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za poslední čtyři roky si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 120 Tibeťanů.
Více o akci Vlajka pro Tibet na jdete na webu http://www.tibinfo.cz

TIBET POTŘEBUJE POZORNOST
64 let po okupaci Tibetu se situace stále zhoršuje. „Po skončení Olympijských her odvrátil svět od Tibetu svůj zrak a Čína proti Tibeťanům zahájila brutální represe,“ říká tibetský aktivista žijící v Londýně, Bobpa Tsang. „Uvěznili učitele, studenty, básníky, mnichy i ekology, všechny, ve kterých viděli hrozbu. Obvinili tibetské podnikatele z podpory hnutí za svobodu Tibetu, zkonfiskovali jim miliony liber a uvěznili je na doživotí. Začali ničit tibetský jazyk i tradiční kočovný způsob života tím, že zabavili lidem pozemky a dobytek a silou je přesunuli do nově vybudovaných kolonií.“ Bobpa Tsang předpokládá, že Tibeťané budou i nadále protestovat formou upalování, dokud se Čína nezačne zajímat o příčinu jejich protestů a nenabídne nějaké řešení odpovědí na jejich požadavky. Pak teprve Tibeťané zarazí. Pokud bude Čína nadále pokračovat v násilných a brutálních represích na Tibeťanech, pak bude případů sebeobětování i nadále přibývat.

Tibet v roce 2013
Pokračovalo zatýkání umělců, hlavně spisovatelů, zpěváků nebo významných tibetských duchovních a politických představitelů. Několikaleté tresty vězení dostali studenti z různých koutů Tibetu, nejčastěji v souvislosti s organizováním nenásilných studentských protestů. Tibetské spisovatelce Cchering Ozer, která žije v Pekingu v domácím vězení, byla udělena americká Cena ženské odvahy. Ngawang Sangdol, bývalá politická vězeňkyně zorganizovala petiční akci za záchranu tibetské architektury ve Lhase. Mnichům z vybraných klášterů monitoruje speciální tým z Pekingu mobilní telefony. Pokračuje cenzura internetu a sdělovacích prostředků. V roce 2013 vzrostl počet sebeupálených Tibeťanů na 125.

"Já bych se nikdy neupálil, ale přesto myslím, že tito lidé jsou stateční. Nebyl jsem doma 16 let, nerozumím pocitům Tibeťanů v Tibetu. Jsou pod neuvěřitelným tlakem ze strany čínské vlády. Nikdo netouží po tom se upálit. Která matka by chtěla zanechat na světě syny, miminka, své dcery? Každý chce žít šťastný život. Drtivá většina z nich pochází z mladší generace. Ohromující je, že všichni nesou stejné poselství. "
Bobpa Tsang, tibetský aktivista žijící v Londýně

Odpověď Číny: represe
Podle zpráv místních médií čínské autority zahájily sérii přísných opatření zaměřených proti vlně sebeupalování. Místním úřadům bylo nařízeno potrestat ty, kteří by se chtěli obětovat, včetně příslušníků jejich rodin a dokonce i těch, kteří by nabídli svou soustrast a modlitby pozůstalým. Pravděpodobné je i zrušení vládní pomoci rodinám obětí, stejně jako zastavení mnoha rozvojových projektů v malých vesnicích, ve kterých se upalování konala.
ZDROJ: http://tibet.amnesty.cz/situace