Studentská konference o exilu a exulantech na GOH

Tématem letošní konference "Češi v exilu", kterou organizuje Občanské sdružení PANT ve spolupráci s Gymnáziem Olgy Havlové v Ostravě, byly důvody a konkrétní peripetie osudu, které vedly desetitisíce Čechů k odchodu z vlasti do exilu. Naším záměrem bylo nejen představit studentům základní historická fakta o exilu a emigračních vlnách ve 20. století (především v období čtyřiceileté vlády komunistické strany), ale také přivést je k přemýšlení o těchto událostech. Účastníci se zamýšleli v debatách a pracovních dílnách nad tím, jak těžké bylo rozhodnout se pro odchod do exilu, jak složité bylo se v jinojazyčném prostředí uchytit a také nad tím, proč návrat mnohých emigrantů po listopadu 1989 vyvolával a vyvolává tolik negativnáích emocí či kontroverzních reakcí české veřejnosti. Studentí získali základní povědomí o jednotlivých osobnostech, organizacích, institucích v exilu, jejich dlouhodobých cílech a snažení ve vztahu k domovu. Nabídli jsme studentům a jejich učitelům jako každoročně pestrý program, zaměřený na různé přístupy a metody práce - historické přednášky, pracovní dílny zaměřené především na práci s prameny, setkání s několika pamětníky, projekci dokumentárního filmu a prostor pro otevřenou diskusi. Součástí programu byl také kulturní večer pro účastníky konference - koncert Velvet Underground Revival Band.

Úterý 2. 4. 2014

Konferenci zahájila ředitelka gymnázia Jana Huvarová a předseda PANTu Petr Pánek. Poté se ujal slova Adam Drda, který ve své přednášce analyzoval fenomén exilu v novodobých dějinách Československa, popisoval jednotlivé emigrační vlny a především se zaměřil na odchody Čechů z komunistického státu. Zmínil motivace, cíle a očekávání lidí opouštějících to nejcennější - vlast, rodinu, přátele, důvěrně známá místa - a odcházejících do neznáma a nejistoty. Zaměřil se rovněž na politické reprezentanty, organizace a instituce v exilu, na jejich vztah k domovu, rozdílné přístupy k totalitnímu Československu. Zároveň vylíčil také stereotypy a postupy komunistické propagandy, která líčila emigranty v nejtemnějších barvách, démonizovala jejich činnost, označovala je za "zrádce" a "agenty" západních mocností. V závěru svého vystoupení se rovněž dotknul bolestného tématu návratu emigrantů do svobodného Československa po roce 1989, jejich chladnému přijetí a nevyužití zkušeností a schopností, které chtěli republice při obnovování demokracie, právního řádu či tržního hospodářství nabídnout.
Po této shrnující přehledné přednášce byli studenti rozděleni do tří skupin pro práci ve workshopech, v nichž se v dalším průběhu konference u jednotlivých lektorů obměňovali. Milan Hes ve svém workshopu "Dopisy přes oceán - profesor Erazim Kohák na vlnách Svobodné Evropy" studenty seznámil s dnes poněkud pozapomenutou knihou profesora Erazima Koháka v kontextu vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa v 80. letech XX. století. Text "Dopisy přes Oceán aneb Čertování s Míšou" (Praha 1991) velmi originálním způsobem reflektuje problematiku života v americkém exilu. Jak se filosof, učitel a svérázný chalupář Erazim Kohák vyrovnával s osudem exulanta? Co profesor Kohák vzkazoval svým posluchačům na vlnách rádia Svobodná Evropa v první polovině 80. let 20. století? Mohou být myšlenkově hluboké úvahy předního českého filosofa inspirativní i v naší současnosti? Charakter rozhlasových úvah, které Kohák pro Svobodnou Evropu připravil, celkem přesvědčivě dokazuje, že zájmem exilu nebylo pouze reagovat na aktuální politické a společenské dění v nesvobodném Československu. Mnozí představitelé exilu se rovněž snažili o důsledné připomínání historických událostí, na které mělo být pod tlakem komunistické moci zapomenuto. Součástí workshopu byl rozbor archivních rozhlasových nahrávek.
Ve workshopu „Svědectví Pavla Tigrida“, který vedl Marcel Mahdal, se studenti dozvěděli bližší informace o jedné z největších osobností československého exilu Pavlu Tigridovi. Pomocí rozboru dobových textů pátrali po koncepci časopisu Svědectví a Tigridovy politiky gradualismu, kterou se pokoušel diskuzí vnitřně rozložit stalinskou ideologii a morálku československých komunistů. V druhé části workshopu se studenti snažili analyzovat dopad časopisu Svědectví a jeho odkaz na obyvatelstvo ČSSR na základě dotazníkového šetření profesora Prečana z roku 1981.
Workshop "Český exil ve Vídni" Hany Kurillové byl v první části zaměřen na obecnější pohled na exil a emigraci a na zpracování přehledu emigračních vln v naší historii s přihlédnutím k důvodům odchodů Čechů i k místům, kam v jednotlivých obdobích odcházeli. Ve druhé části se věnoval české menšině ve Vídni ve 20. století a vedl k seznámení s činností Čechů ve Vídni a k přiblížení konkrétních osobností vídeňského exilu. V závěru pomohl studentům pochopit postavení exulanta v cizí zemi na základě zhodnocení vlastních pocitů, dovedností, možností přizpůsobit se dané situaci.
Po obědě se studenti vyměnili u jednotlivých lektorů a účastnili se již zmíněných workshopů. Poté se opět všichni sešli v konferenční místnosti, kde americká studentka Gymnázia Olgy Havlové Hannah Novak svým vrstevníkům vyprávěla v dialogu s absolventkou Michaelou Gellnarovou o svých českých kořenech, o životě prarodičů - českých emigrantů - v USA a také o tom, proč se rozhodla učit česky a studovat v naší republice. První konferenční den na půdě školy uzavřela diskuse Petrušky Šustrové s Vilémem Prečanem na téma jeho života doma a v exilu. Pan profesor líčil své životní osudy - od kariéry nadějného historika, komunisty, po zavrženého autora Černé knihy o událostech roku 1968, vyloučeného z KSČ, žijícího pod dozorem StB v dělnických profesích... Seznámil účastníky se svou cestou do exilu, kam jej nakonec komunistické orgány pustily, aby se jej zbavily. Věnoval se také genezi zrodu Československého dokumentačního střediska v exilu.

Dlouhý první konferenční den uzavřel kulturní večer v klubu Barrák v centru Ostravy, kde se účastníci konference zúčastnili koncertu skupiny s undergroundovými kořeny Velvet Underground Revival Band. Repertoár této legendární skupiny studentům frmou bezprostředního zážitku pomohl pochopit, jak silným lákadlem byla pro mladé lidi v normalizačním Československu svoboda na Západě, reprezentovaná právě americkou hudební scénou. Tato svoboda a nespoutanost svobodné společnosti mnohým ulehčila rozhodování, zda odejít či ne.

Středa 3. 4. 2014

Druhý den konference zahájila další diskuse, tentokráte povídání Petrušky Šustrové s Miroslavem Skalickým o životě v undergroundových barácích na Chomutovsku, o mládí v komunistickém státě a touze žít ve svobodné zemi, která jej nakonec spolu s tlakem Státní bezpečnosti přivedla až do vídeňského exilu. Skalák, který žije dnes ve Vídni i v Čechách, vysvětlovall svou "nepřizpůsobivost" za komunismu i současnou, kdy pořádá u sebe na mlýně undergroundová setkání, koncerty, ale také technařské akce, které jsou trnem v oku "spořádané" veřejnosti a establishmentu.
Jeho vyprávění pak do širšího kontextu zařadila projekce dokumentu České televize o českých emigrantech ve Vídni, ve kterém jednotlivé osobnosti popisovaly své cesty do Rakouska, život ve vídeňském exilu a také to, co jim odchod z vlasti vzal a čím je naopak obohatil...
Po krátké přestávce se studenti naposledy rozdělili do tří skupin pro práci ve workshopech. Po obědě pak program dospěl ke svému vyvrcholení, poslednímu rozprávění Petrušky Šustrové - tentokráte se spisovatelem a ostravským rodákem Ivanem Binarem. Vzpomínal na své mládí v Ostravě, studia na Pedagogickém institutu, Divadlo pod okapem a Waterloo, redaktorství v časopise Tramp, zatčení a vyšetřovací vazby, obvinění a odsouzení k 12 měsícům nepodmíněně („pobuřování“ se dopustil tím, že vystupoval v muzikálu Syn pluku a publikoval literární útvary zaměřené proti sovětské okupaci Československa). Mluvil také o věznění v letech 1972-3 v Plzni na Borech, práci v dělnických profesích, podpisu Charty 77 a vyhoštění z Československa do Rakouska. Tam se živil jako restaurátor porcelánu ve Vídni, později jako tlumočník v uprchlickém táboře Traiskirchen v Dolním Rakousku. Později přešel do Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, s níž se vrátil v roce 1994 do Prahy. Zůstal už natrvalo v Čechách a píše knihy.

V úplném závěru se organizátoři rozloučili se všemi účastníky konference a vyjádřili přání, aby byl příští ročník stejně zdařilý jako letošní.

Konferenční sborník si můžete stáhnout ZDE

Články o všech minulých ročnících studentských konferencí na GOH můžete číst ZDE

Páteční fejeton Petrušky Šustrové "Češi v exilu" z LN (4. 4. 2014) si přečtete ve fotogalerii.

Konference se konala potřetí jako jedna z aktivit projektu Občanského sdružení PANT "Moderní dějiny do škol", který získal grantovou podporu OPVK ESF. Tato skutečnost se promítla do koncipování konference, která je nyní pilotní aktivitou, na níž v projektu navazuje aktivita další - studentské minikonference na partnerských školách. Ostravské konference se proto zúčastnili učitelé z jiných částí republiky (Plzeň, Choceň, Uherské Hradiště, Chomutov, Třeboň, Brno) a také z dalších tří ostravských gymnázií, ze škol zapojených do projektu, kteří v průběhu roku budou s naší podporou organizovat se svými studenty vlastní jednodenní studentské minikonference na svých školách. Ty jsou další významnou aktivitou projektu Moderní dějiny do škol, jejich smyslem je rozšířit tuto netradiční a velmi efektivní metodu vzdělávání také do jiných škol v České republice.