První mezinárodní setkání studentů projektu Erasmus + „Solidarity Without Frontiers“

Partnerská škola je v městečku Lemgo, ale my jsme byli ubytováni v jiném, neméně malebném městě Detmold. Všechny nás okouzlila architektura a klidná atmosféra obou měst. Uprostřed týdne jsme navštívili Hameln, odkud pochází středověká legenda o Krysařovi.

Náš německý partner pozval na besedy či aktivity zástupce charitativních organizací. Velmi aktivní bylo především první odpoledne zaměřené na míčové hry, přesněji řečeno „sportem proti projevům agresivního chování“. Další zajímavou aktivitou byla mezinárodní manufaktura zaměřená na výrobu velikonočních zajíců, které pak druhý den prodávali na náměstí v Lemgu.

Projekt Solidarity Without Frontiers běží 7 měsíců, ale už nyní můžeme směle, hrdě a s radostí říct, že se jeho cíle krok za krokem naplňují. Co nás nepřekvapuje, ale pokaždé velmi potěší, je pohled na studenty, kteří se setkají v jedné partnerské zemi a za jeden jediný týden si odnesou vzpomínky, zážitky a neocenitelné zkušenosti.


Níže si můžete přečíst, jak pobyt v Německu hodnotí naše studentky:

Pozitiva: „Poznání mnoha úžasných lidí, Německa, procvičení angličtiny“.
„Líbilo se mi ubytování, hlavně ten nápad, že jsme na pokojích byli s lidmi z jiných států, i když jsem z toho ze začátku měla strach.“


Co oceňuji nejvíce:

„Poznání krásných německých měst a jejich historie. Seznámení se s novými lidmi, vytvoření přátelství, procvičení jazyka a komunikace“.

„Neumím říci, co mě obohatilo nejvíce, každý jeden den byl pro mě něčím zajímavý. Byla jsem ráda, že jsme měli možnost projít se po tamních městech a něco se o nich dozvědět, i to, že jsme měli možnost poznat studenty z ostatních zemí při různých sportovních aktivitách či ve škole“.

„Kolik dobrovolných studentů se do programu přihlásilo“.

Co mě nejvíce obohatilo:

Německo jako země mě velice nadchla svou krásou. Našla jsem nové kamarády, a to ve všech týmech. Ač moje angličtina není bůhví jak perfektní, domluvila jsem se se všemi.

Dozvěděla jsem se plno zajímavostí o jiných zemích a kulturách. Nejvíc se mi asi líbilo, když jsme vyráběli plyšové zajíčky a srdíčka, která se následně prodávala, a výtěžek šel, samozřejmě, na pomoc potřebným.