Dějepravná exkurze do Lidic

Po šestihodinové cestě autobusem dojela naše historická výprava před polednem do Lidic, kde nás již očekávala pedagogická pracovnice Památníku MgA. Kateřina Oplatková Rezková. Celá naše skupina měla bezplatný vstup do všech objektů, jelikož jsme od pana Františka Nypla získali jím vysoutěžený výherní voucher ze znalostního klání Rádia Classic. Místní pracovnice nám nachystaly velmi pestrý program, který započal v Lidické galerii vzdělávací lekcí Lidice – kronika jedné vesnice. Ta seznamuje návštěvníky s dějinami obce Lidice, jejími obyvateli a životem před válkou prostřednictvím záznamů vzpomínek pamětníků, dobových fotografií či filmových záznamů. Po jejím skončení jsme se mohli dále dotazovat na historické detaily místní historičky PhDr. Radky Šustrové a následně jsme se přemístili na prohlídku pietního území a muzea. Velmi působivá a na české poměry moderně pojatá expozice i památná místa na území bývalé obce Lidice rozvířily mnoho otázek a také podnětů pro další pátrání. Jednoznačným vrcholem naší návštěvy bylo setkání s pamětnicí Marii Doležalovou - Šupíkovou. Její životní příběh si můžete poslechnout či přečíst na webu Paměť národa společnosti Post Bellum. Celý program skončil v 16.00 a čekala nás pětihodinová zpáteční cesta.

Lidice, na první pohled obyčejná vesnička jako každá jiná. Co se tam ale v roce 1942 stalo,  moc obyčejné není. Ze dne na den byla vypálena celá vesnice. Tím, čím si lidíčtí obyvatelé museli projít, to si my neumíme představit. I když jsme byli s celou situací perfektně seznámeni, stejně se nedokážeme úplně vcítit do osoby, která to doopravdy zažila - jako třeba do pamětnice, se kterou jsme se mohli seznámit. Popsala nám celé své dětství, které zrovna jednoduché nebylo. V místnosti bylo ticho, všichni napjatě poslouchali a čekali, co ještě tato paní zažila. Z celého vyprávění jsem měla smíšené pocity, na jednu stranu jsem byla ráda, že mi vše bylo popsáno člověkem, který celou událost doopravdy zažil, ale na druhou stranu vyprávění mě vykolejilo natolik, že jsem se neubránila slzám... Když jsme si procházeli fotografie obětí a četli dopisy dětí pro rodiče, které byly plné emocí, naděje, zoufalství a lásky, běhal mi mráz po zádech. V tu chvíli jsem si říkala: „Tohle přece nemohlo napsat malé dítě?“, ale asi mohlo. Bylo to neskutečné. Všem se návštěva Lidic moc líbila, odnesli jsme si plno nových informací a zážitků. Díky této exkurzi si spousta z nás uvědomila, že bychom si měli vážit všeho, co máme, protože vše můžeme ze dne na den ztratit, jako tomu bylo například v Lidicích.
Karolína Vašnovská, kvarta B

Moc děkujeme včem průvodkyním a zaměstnankyním Památníku za ochotu a přátelské přijetí!

Všechny informace o Lidicích, jejich historii a památníku najdete na webu www.lidice-memorial.cz

Petr Šimíček