Projekt Erasmus+

Erasmus+ projekt s názvem „Solidarity without frontiers“ byl dvouletý projekt (2014-2016) do něhož se zapojilo celkem šest zemí: Slovensko, Itálie, Turecko, Německo, Španělsko a Česká republika. Do projektu se zapojilo 50 studentů z každé země, což znamená přibližně 250 celkem. Počet zapojených učitelů se lišil (3-8 v jednotlivých zemích). Již před schválením jsme oslovili dobrovolnická centra, instituce a organizace, se kterými jsme po celou dobu projektu spolupracovali. Byl to velmi důležitý krok z důvodu organizace aktivit. Studenti pak byli rozdělení do několika skupin podle toho, v jaké oblasti se chtěli do dobrovolnické práce zapojit: práce s postiženými lidmi, seniory nebo pomoc v útulcích pro týraná a opuštěná zvířata. Ve všech participujících institucích se studenti zapojili do dobrovolnických aktivit nebo se stali dobrovolníky, účastnili se charitativních akcí a sbírek. Způsob práce závisel na legislativě dané země, věku žáků a studentů. Na naší škole se do projektu zapojilo také osm učitelů – koordinátorů jednotlivých aktivit a garantů projektových výstupů. Dobrovolnictví bylo hlavním cílem projektu. Studenti museli projit školením pro dobrovolníky a dále pak pracovali jako dobrovolníci a mnohdy museli přizpůsobit svůj program ve volném čase této činnosti. Pro mnohé to byla nová, nicméně velice cenná zkušenost. Našim cílem bylo, aby si studenti uvědomili, že jsou ve společnosti lidé, kteří potřebují naši pomoc a jaký je život rodiny s postiženými dětmi, jaký je život seniorů v domovem. Každá partnerská země a region má jiné problémy a od toho se také odvíjela naše skutečná pomoc. V Turecku jsme od počátku sledovali aktivní pomoc syrským dětem formou sbírek jídla, peněz či hraček. Starší studenti se stali dárci krve. Někteří studenti tedy poznali a pochopili, co znamená skutečná pomoc a tolerance. Některé akce jsme organizovali společně a to s mezinárodní účastí, jako například charitativní koncerty a potravinové sbírky. V prostředí Twinspace sledovali navzájem aktivity partnerů, které byly často obdivu a úctyhodné. Každá partnerská škola k dobrovolnictví přistoupila velmi zodpovědně. Dalším cílem bylo poznání kultury partnerských zemí, což také znamenalo toleranci k tamním zvyklostem. Studenti si zlepšili komunikační dovednosti v anglickém jazyce a prezentační dovednosti v angličtině, protože v rámci mobilit často prezentovali své aktivity. V neposlední řadě efektivně a smysluplně pracovali s ICT nástroji, především při práci na závěrečných výstupech.

Po proškolení začali studenti pravidelně docházet do daných center. Ti, kteří docházeli do Domova pro seniory, se museli vypořádat s nečekanými situacemi. Studenti tuto práci hodnotili jako velmi náročnou, ale rozhodně užitečnou. Další skupina se zapojila např. do výzvy „ponožkový pes“. Ušili jsme celkem přes 150 pejsků, které jsme poslali do Pestré společnosti (společnost se zabývá výcvikem asistenčních psů). Do této aktivity se zapojili i rodinné příslušnice. Dále jsme pak pomáhali v soukromém útulku pro pejsky a kočky. Na vlastní náklady jsme vyrobili a dodali izolační box a snažili jsme se pomoci s adopcí mladých psů a koťat. Dospělí studenti darovali krev. Další skupina pravidelně docházela do Centra pro rodinu a sociální péči a podle měsíčního rozvrhu se studenti účastnili jednotlivých aktivit (dramatický kroužek, výtvarný, pohybový..). Dvě studentky přivedl projekt do aktivit tanečního spolku Bílá holubice, který se zabývá integrací handicapovaných osob a připravuje a realizuje společná taneční vystoupení zdravých a handicapovaných tanečníků-vozíčkářů. S představeními scénického tance vystupují na mnoha místech České republiky. Kromě toho nastudovali ve spolupráci s Loutkovým divadlem Ostrava představení Cirkus, se kterým hostovali i v dalších městech, ale např. i na multižánrovém festivalu Colours of Ostrava. Obě studentky také projevili vlastní iniciativu a tento projekt posunuly ještě dále, např. přes sociální sítě. Pokud jde o metodologii, tak v rámci uvedených aktivit jsme dodržovali zavedené postupy a respektovali odborníky. Práce s vozíčkáři je náročná a studenti se jí museli naučit na víkendovém soustředění, které pořádá integrační klub Brána. V partnerských zemích realizace probíhala podobně. V Itálii intenzivně pomáhali v tzv. Dog village a pravidelně organizovali kurzy pro seniory, jazykové a počítačové. Ve Španělsku se také věnovali práci se seniory a aktivně spolupracovali s místním záchranářským centrem pro ohrožené živočichy. V Turecku pomáhali uprchlíkům a lidem bez domova. Na Slovensku spolupracovali s psím útulkem, pomáhali hendikepovaným dětem, navštěvovali domov pro seniory. Aktivitou společnou všem zemím pak byly např. potravinové sbírky.

Během dvou let realizace projektu se uskutečnilo 6 mobilit, tzn., že téměř každou partnerskou zemi navštívila skupina 10 studentů z ostatních partnerských zemí. Český tým z bezpečnostních důvodů nevycestoval pouze do Turecka, nicméně se nám podařilo realizovat mobilitu navíc v Itálii. V prvním roce proběhly mobility v Německu, Španělsku a Itálii a v druhém roce na Slovensku, v České republice. Poslední mobilita v dubnu 2016 proběhla v Turecku za účasti slovenského týmu a učitelů z České republiky a Německa a náhradní mobilita pro italský a španělský tým se konala v České republice.
Našimi výsledky a výstupy byly: aktivní průběžná dobrovolnická práce, kalendář z fotografií z projektových aktivit, kniha vzpomínek, videodokument. Pro kalendář jsme použili vlastní fotografie, pracoval na nich tým učitelů a studentů. Výsledkem jsou velmi zdařilé kalendáře s vozíčkáři a pejsky z útulku. Další partnerské země vytvořili rovněž velmi hezké kalendáře. Videodokument byl velmi náročný, ale výsledek je vynikající. U toho výstupu si každá země zvolila sama, na jaké téma dokument bude. Čeští studenti natočili dva dokumenty s handicapovanými mladými lidmi. Dokument má anglické titulky. Posledním povinným a zároveň společným výstupem je kniha vzpomínek na šedesátá léta. Studenti položili seniorům různého věku, společenského postavení, vzdělání stejné otázky a výsledek je velmi zajímavá, téměř stostránková kniha. V tištěné podobě je v českém jazyce a e-book je v angličtině.

Mgr. Jolana Strýčková

Informace o průběhu projektu zde.

Projekt "Solidarity without frontiers" v brožuře European Schoolnetu