Studentská konference Vyhnání – vysídlení – odsun? měla celorepublikový rozměr

Tématem letošní konference "Vyhnání – vysídlení – odsun?", kterou organizuje Občanské sdružení PANT ve spolupráci s Gymnáziem Olgy Havlové v Ostravě, byly dramatické události odsunu německého obyvatelstva z Československa v roce 1945, jeho příčiny, průběh a tragické důsledky. Naším záměrem bylo představit studentům základní historická fakta o těchto událostech a zamyslet se v debatách a pracovních dílnách nad tím, proč vyvolávají dodnes tolik emocí a kontroverzních reakcí. Studentí získali základní povědomí o jednotlivých fázích odsunu, jeho okamžitých a louhodobých cílech, legalizaci násilí a důsledcích této zásadní etnické proměny českých zemí, včetně dosídlování pohraničí a devastaci kulturního dědictví. Nabídli jsme studentům a jejich učitelům jako každoročně pestrý program, zaměřený na různé přístupy a metody práce - historické přednášky, pracovní dílny zaměřené na práci s prameny, setkání s pamětnicí, projekci dokumentárního filmu, výstavu k tématu a prostor pro otevřenou diskusi. Součástí programu byl také filmový večer pro účastníky konference.

Úterý 26.3.2012

Konferenci zahájila ředitelka gymnázia Jana Huvarová a předseda PANTu Petr Pánek. Poté se ujal slova Ondřej Matějka, ředitel Antikomplexu, který události konce války v květnu 1945 a následujících měsíců i odsun Němců zasadil do dobového kontextu a především se zaměřil na proměnu krajiny Sudet v důsledku největší etnické změny, jakou kdy náš stát prošel. Na fotografiích dokázal, jak byla mnohá města a vesnice cíleně devastovány, krajina a osudy "přeorány", jak kopřivy a bolševníky zarůstají kdysi kulturní krajinu. V závěru ukázal také povzbudivé skutečnosti, aktivity, které směřují k záchranně a obnově památek v tomto kraji.
Po přestávce byli studenti rozděleni ve třech skupinách do workshopů, v nichž se v dalším průběhu konference u jednotlivých lektorů obměňovali. Jiří Sovadina z Gymnázia Olgy Havlové pracoval s pracovními listy „Divoký odsun - poválečné násilí v létě roku 1945“, věnoval se interpretaci dobových fotografií a textů - Debata s Václavem Černým. Josef März z ÚJEP v Ústí nad Labem se věnoval práci s prameny k tématu Čeští Němci a vznik Československa, studenti interpretovali ve skupinách tři texty a pracovali také s mapami a ikonickými prameny. Milan Hes z pražského Gymnázia Budějovická v úvodu své dílny diskutoval se studenty o paměti, vzpomínání a svědectví, o "přepisování", "mazání" paměti v konkrétních historických dobách. Na rozpravu pak navázal konkrétním příkladem práce s pamětnickými svědectvími v dokumentárním filmu „Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti“.
Po obědě se studenti vyměnili u jednotlivých lektorů a účastnili se zmíněných workshopů. Poté se opět všichni sešli v konferenční místnosti, kde Ondřej Matějka popisoval smysl a konkrétní příklady proměny sudetské krajiny zachycené na výstavě Antikomplexu „Zmizelé Sudety“, která byla u příležitosti konference instalována na Gymnáziu Olgy Havlové. Mohli ji tak projít a zažít nejen účastníci konference, ale v dalších dnech i učitelé a studenti gymnázia.
První konferenční den na půdě školy uzavřela moderovaná diskuse na téma poválečného násilí a odsunu Němců, jeho příčin, průběhu, reflexe a dopadů na poválečný vývoj Československa, které se účastnili Ondřej Matějka a publicista a vysokoškolský pedagog Jan Urban. V debatě se oba zaměřili nejen na historické souvislosti vysídlení Němců po válce, ale především na skutečnost, jak byla tato událost vnímána a interpretována v jednotlivých údobích naší poválečné historie. Proč se o ní dlouho nemluvilo či byla dokonce záměrně zamlčována, jak je vnímána v českém prostředí a jak za našimi hranicemi. Důležitým a dlouho probíraným problémem se stala odpověď na otázku, zda je poválečný odsun / vysídlení / vyhnání záležitostí česko-německou či spíše česko-českou a proč toto téma dodnes rozděluje českou společnost, což bylo zvláště citelné ve vyostřené prezidentské kampani. Diskutující se shodli na tom, že je třeba o násilí vyvolaném nejen spontánními činy jednotlivců, ale zejména selháním tehdejšího státu a mnohých politiků, kteří se mu nepostavili a stáli na pozicích kolektivně pojímané viny, otevřeně mluvit a studovat je. Mnohé bestiální činy, často páchané na dětech a starých lidech bez konkrétního provinění, byly dokonce po válce zákonem 115/46 Sb. omilostněny. Tato pro českou veřejnost dodnes znepokojivá zjištění nemůžeme zamlčovat, naopak je zapotřebí je otevírat a diskutovat.
Dlouhý den uzavřel večer v klubu FIDUCIA v centru Ostravy, kde se účastníci konference zúčastnili projekce filmu Davida Vondráčka „Zabíjení po česku“ - pokus o zachycení rozporuplného fenoménu tzv. divokých odsunů mezi koncem války a Postupimskou konferencí, kdy bylo vyhnáno z domovů kolem sedmi set tisíc starousedlých Němců z Československa.

středa 27.3.2012

Druhý den konference zahájila opět ředitelka gymnázia a po ní se ujal slova Milan Ryjáček z Obchodní akademie z Chocně, který na konfrontaci předválečných a současných fotografií studentům představil Zaniklá místa paměti - konkrétní osady, vesnice i města v Sudetech kdysi a dnes na příkladu jeho rodného Jesenicka či Rychlebských hor. Jeho prezentace vyústila podobně jako vysoupení Ondřeje Matějky po rekapitulaci devatací, ruin a mizení do nadějného závěru, ve kterém mohli účastníci shlédnout fotografie, které dokumentují příklady záchrany, renovace a oživení téměř zaniklých památek.
Silným zážitkem bylo pro účastníky rovněž setkání s pamětnicí Liselotte Židovou z Olomouce, která k nám zavítala s manželem a dramaturgyní Monikou Horsákovou, která po krátkém představení hostů moderovala debatu. Paní Liselotte vzpomínala na své dětství, židovské i německé rodinné kořeny, na dobu války, kdy byl její tatínek z rasových důvodů vězněn v ghettu Terezín a ona se schovávala u svých příbuzných, na bídu za války a nakonec také na šťastný tatínkův návrat po válce domů. Pak se její vzpomínky věnovaly době poválečné, kdy zcela nespravelivě musela německá část její rodiny do odsunu, přesto, že měli svědectvími podloženo protinacistické smýšlení i odvážné činy za války (ukrývání židovské dívky). Její příbuzní se nedopustili za války žádného zločinu či konkrétního násilí vůči Čechům, přesto na to po válce nikdo nebral ohled a rodinu paní Liselotte odsun na dlouhá desetiletí rozdělil.
Po přestávce se studenti naposledy rozešli do workshopů k jednotlivým lektorům. Konferenci uzavřela po obědě přednáška Radoslava Daňka z Archivu města Ostravy, který se zaměřil na poválečné násilí a táborový systém pro Němce v Ostravě. Byla otevřena projekcí několikaminutové sekvence filmu Davida Vondráčka "Řekni, kde ty hroby jsou", která byla natočena v Ostravě. Především pro ostravské studenty a také učitele i hosty byly mnohé informace přednášejícího o sběrných táborech, jejich počtech, podmínkách v nich, způsobech ostrahy či brutalitě některých dozorců naprostou novinkou. I historie Ostravy má zkrátka mnoho bílých míst, která jsou mimo okruh několika badatelů a archivářů veřejnosti zcela neznámá.

V úplném závěru se organizátoři rozloučili se všemi účastníky konference a vyjádřili přání, aby byl příští ročník stejně zdařilý jako letošní.

Konference se konala podruhé jako jedna z aktivit projektu Občanského sdružení PANT "Moderní dějiny do škol", který získal grantovou podporu OPVK ESF. Tato skutečnost se promítla do koncipování konference, která je nyní pilotní aktivitou, na níž v projektu navazuje aktivita další - studentské minikonference na partnerských školách. Ostravské konference se proto zúčastnili učitelé z jiných částí republiky (Plzeň, Choceň, Uherské Hradiště, Chomutov, Třeboň, Brno) a také z dalších tří ostravských gymnázií, ze škol zapojených do projektu, kteří v průběhu roku budou s naší podporou organizovat se svými studenty vlastní jednodenní studentské minikonference na svých školách. Ty jsou další významnou aktivitou projektu Moderní dějiny do škol, jejich smyslem je rozšířit tuto netradiční a velmi efektivní metodu vzdělávání také do jiných škol v České republice.

Petr Šimíček
 

Fotografie z akce:

Naše gymnázium

Rychlé odkazy

Kontaktujte nás