Zveme vás na Dny židovské kultury na GOH!

Po všechny tři dny budou Dny židovské kultury probíhat mezi 14. a 17. hodinou v učebně fyziky.

KOHO UVIDÍTE, CO USLYŠÍTE?

Michal Foršt
Absolvoval katedru operního zpěvu a režie na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Zpěv studoval u Václava Zítka, Jaroslava Součka a Luďka Löbla, kompozici studoval soukromě u Petra Ebena, Karla Sodomky a Miroslava Raichla. Absolvoval rovněž Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity a 2. liturgický seminář při Liberální židovské obci v Zürichu pod vedením rabína Tovii Ben-Chorina.
Již během studií na Akademii se stal členem Národního divadla v Praze a posléze Pražských madrigalistů, světově proslulého souboru, jenž se specializoval převážně na tzv. starou hudbu. Řadu let je členem Pražského filharmonického sboru, dnes v republice jediného plně profesionálního velkého pěveckého tělesa, patřícího ke světové špičce. Doménou tělesa jsou především velká vokálně-instrumentální díla. Pod taktovkou Zubina Mehty, Claudia Abada, Mstislava Rostropoviče, Jiřího Bělohlávka a mnoha dalších vystupoval na nejvýznamnějších koncertních a operních pódiích a ve spolupráci s orchestry jako Českou filharmonií, Izraelskou filharmonií, s vídeňskými a berlínskými filharmoniky absolvoval řadu koncertních turné po celé Evropě, Japonsku, Austrálii a mnohokrát v Izraeli a jako sólista se objevuje i na nahrávkách nejen tohoto tělesa.
Své pěvecké předpoklady využívá také při své práci židovského duchovního, tzv. kantora neboli chazana. Vede řadu let bohoslužby v židovských obcích v Ostravě a v Liberci, jako kantor je zván i do dalších židovských obcí, především do Brna, slovenské Žiliny a polských Katowic. Jako žák posledního československého představitele tzv. zlaté éry kantorského zpěvu Dr. Moše Bluma, reformního vrchního kantora Jubilejní synagogy v Praze, se snaží navázat na tradici reformního synagogálního ritu, všeobecně u nás rozšířeného až do 2. světové války.
Je zpěvákem a uměleckým vedoucím hudební skupiny Tateloshn („Tátova řeč), hrající vlastní specifický styl, „JEWorldMusic“.
Díky své profesi židovského duchovního je zván často jako poradce k různým filmům a divadelním představením, v některých si i zahrál (filmy Shem, Rudý baron a naposledy Vorlův snímek Jak ulovit miliardáře, kde dohlížel na scény ze synagogy a také učil Bolka Polívku hebrejsky. Na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni nechal akreditovat předmět Úvod do synagogální liturgie, kterou několik let rovněž přednášel.
Za dlouhodobou uměleckou a kulturní činnost obdržel kantor Michal Foršt od Masarykovy akademie umění v r. 2003 prestižní Cenu Rudolfa II. a od Evropské unie umění Evropsku cenu Gustava Mahlera.

Ondřej Grošaft
Student historie na FF UP v Olomouci, absolvent gymnázia EDUCAnet v Ostravě, autor studentských dokumentárních filmů. Reprezentant České republiky ve střelbě z luku a kuše (v luku 11x  titul mistra České republiky od kategorie žáků až po juniory v jednotlivcích i družstvech, celkem z mistrovství České republiky 34 medailí, Lukostřelec roku 2004, v kuši 2x 3. místo na mistrovství Evropy kadetů v družstvech, 1x 2. místo na světovém poháru kadetů jednotlivců a 2x 3. místo na světovém poháru kadetů v jednotlivcích). Zajímá se o historii, hru na klavír a studium cizích jazyků.

Luděk Eliáš (nar. 1924 ve Slaném)
Divadelní a filmový herec, moderátor a publicista, se k divadlu dostal paradoxně v terezínském ghettu. Byl tam, stejně jako desítky tisíc dalších Židů, deportován z obsazeného území Čech a Moravy (v únoru 1942). Odtamtud byl transportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde se stal číslem A 2026 (osobně se setkal s "doktorem" Mengelem). Přežil Birkenau, Sachsenhausen, nálety i pochod smrti. Po válce absolvoval vojenskou službu, pak působil v několika divadlech (Slaný, Písek, České Budějovice) a v roce 1956 zakotvil natrvalo v Ostravě v divadle Petra Bezruče. V letech 1961-1966 se stal dokonce jeho ředitelem. Postupně se začal uplatňovat v televizi a rozhlase jako moderátor a šéfredaktor. Po okupaci 21. srpna 1968 se ve snaze o pravdivé informování veřejnosti ujal role televizního moderátora v improvizovaném studiu České televize a přímo se tak podílel na svobodném pookupačním vysílání. To bylo zajištěno v opravdu "polních podmínkách" z vysílače v Ostravě-Hošťálkovicích a statečná televizní osádka vysílala až do posledních dramatických chvil, než toto necenzurované zpravodajství ukončili sovětští vojáci…
Luděk Eliáš je ve svých téměř devadesáti letech neuvěřitelně činorodý, pravidelně navštěvuje střední školy a vypráví studentům své zážitky z doby války i pohnutých dní srpna 1968 a následné normalizace. V posledních letech dokonce se svými kolegy z ČSBS v Ostravě připravují velkou historickou soutěž o dějinách 20. století pro studenty ostravských škol.
„Dost často chodím mezi vás, studenty, když o to máte zájem, a vyprávím vám tuto story, a to prostě proto, že si dnes můžete přečíst, že se v jednom českém městě proběhla manifestace asi pěti set mladých lidí, kteří, pořvávali, že „Nic než národ!“ a „Čechy Čechům!“ a kteří by docela rádi poslali tu Romy, tu Vietnamce, tu Židy, pokud tu ještě nějakého viděli, do plynu, že prostě ty myšlenky plné zla a nerovnosti mezi lidmi ještě existují a poněvadž vy budete brzy ti, kteří převezmou otěže nad tímto potahem, kterému se říká naše vlast, TAK ABYSTE NEZAPOMNĚLI, ŽE TOHLETO NEBEZPEČÍ TADY JE A ABYSTE TO, CO VÁM TEĎ ŘÍKÁM, BRALI I JAKO VAROVÁNÍ…”
úryvek z vystoupení Luďka Eliáše na středoškolské konferenci na GOH v Ostravě
Nevšední životní osud Luďka Eliáše zachytil režisér Petr Lokaj v dokumentu Osud č. A2026 (Česká televize).

Milena Slaninová
Narodila se v roce 13. června 1946 rodičům Erichu a Thee Müllerovým, kteří se poznali během věznění v nacistických koncentračních táborech a vzali se, když zjistili, že holocaust přežili jako jediní ze svých rodin. V roce 1948 se jim narodila druhá dcera Hana. Dětství prožila v Orlové na Karvinsku a posléze v Ostravě, vystudovala gymnázium a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor teorie kultury a knihovnictví. Studium ukončila rigorózní zkouškou. Po narození syna pracovala od roku 1970 až do roku 2005 jako knihovnice v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Členkou Židovské obce se stala již jako dítě, života obce se zúčastňovala jako řadová členka, v roce 2011 se stala předsedkyní Židovské obce v Ostravě, která sdružuje občany židovského původu. Po dobu působení v této funkci se snažila a snaží oživit jak náboženský život, tak kulturní a vzdělávací aktivity obce a to nejen pro členy obce, ale ve spolupráci s přáteli z řad křesťanů, jako je ICEJ (Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém) a občanské sdružení ELAIA i pro mladou generaci i širší veřejnost.

Petr Šimíček
Středoškolský učitel dějepisu na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě-Porubě. Od poloviny 90. let připravuje a řídí studentské semináře na téma „Holocaust-selhání lidskosti“ a „Československý lidově-demokratický režim v realitě 50. let“. Organizátor středoškolských studentských konferencí na GOH a spoluautor knihy "Společně dějinami". Je místopředsedou Občanského sdružení PANT a redaktorem vzdělávacího portálu www.moderni-dejiny.cz, kde má na starosti rubriky Prezentace, Historici učitelům a Prameny. Dějinami židovského národa a antisemitismem se hlouběji zabývá od svých gymnaziálních studií.

Hana Slaninová
Absolventka Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě, kde se podílela na tvorbě literárního občasníku Bojler. V současnosti studuje obalový a knižní design na Fakultě umění Ostravské univerzity. Vítězka 6. ročníku fotografické soutěže Gymnázia v Českém Těšíně se sérií Kolem mé hlavy. Kromě fotografie se věnuje kolážím a kresbě. Ilustrátorka sbírky „Potichu odstřelované pilíře“ Lukáše Bárty. Členka ostravské skupiny Amnesty International. Autorka fotografických a kresebných rekonstrukcí zničených ostravských synagog.

Dokumentární film „Transport do neznáma“ (1993)
Dokument zachycující osudy ostravských Židů za války, především však samotný transport do Niska nad Sanem – první transport evropských Židů v říjnu 1939. Muži museli opustit své rodiny a zamířit do neznáma. Téměř pět tisíc jich nacisté postupně deportovali – z Moravské Ostravy, Katovic i Vídně – do polského města Nisko. Dokument připravili M. Borák, R. Huber a režisér J. Flak. Stopáž: 31 minut.

Martin Müller - akordeonista a prozaik - a Karel Čížek - klavírista a básník
Klezmerové hudbě se věnovali doposud ponejvíce v soukromí svých bytů, případně na ni skládali nejrůznější variace pro jiné hudební projekty. Klasický klezmer mísící v sobě radost ze života s trudnomyslností pramenící z dějin židovského národa, který zpravidla hrají kapely o nejméně pěti hráčích, vám představí v netradiční podobě hudebního dua, zachovávajícího však aranžmá více než tradiční.

Petr Aharon Tesař
Narozen 1972 v Sušici na Šumavě, absolvent Husovy teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ženatý, 2 děti, od roku 1995 v Krnově - téhož roku pověřenec Židovské obce Olomouc pro správu židovského hřbitova v Krnově, od roku 1998 pověřenec ŽO Olomouc pro využití synagogy v Krnově, od roku 1999 zakládající člen a v současnosti předseda občanského sdružení Krnovská synagoga, profesně od roku 2001 probační úředník v Bruntálu, Krnově a Opavě, od roku 2008 vedoucí střediska Probační a mediační služby České republiky v Opavě, publicista v oboru letecká vojenská historie, židovská historie, probace (dosud spoluautorem 7 publikací a autorem mnoha článků). Další zájmy kromě uvedených: propagace manželství, motorismus, člen motoklubu Suzuki Owners Club ČR, vojenská historie, historie Slezska, genealogie.

Občanské sdružení Krnovská synagoga
Vzniklo v roce 1999 s cílem postupně opravit a využít budovu synagogy v Krnově, sdružuje zájemce o židovskou kulturu, historii a náboženství, o opravu a využívání budovy synagogy, sdružení je pořadatel kulturně vzdělávacích aktivit v synagoze (koncerty, přednášky, výstavy, besedy, setkání apod.), od roku 2010 partner Federace židovských obcí v ČR a Ministerstva kultury ČR v projektu Revitalizace židovských památek v ČR, tzn. sdružení bude po opravě a celkové rekonstrukci synagogy (cca podzim 2013) výrazně participovat na fungování Centra židovské kultury v regionu Slezska a severní Moravy. Sdružení postupně mapuje židovskou historii Krnovska a Bruntálska a podílí se na publikační činnosti. Sdružení rovněž uděluje prestižní ceny studentům gymnázií v Krnově a v Bruntálu.

Jakub Ráliš
Narozen 8. února 1983, absolvoval UP v Olomouci, studoval také v Haifě. Je interním lektorem Centra judaistických studií na katedře filosofie UP Olomouc. Přednáší také studentům středních škol, jeho přednášky jsou vhodné především v rámci hodin a seminářů dějepisu či ZSV, zároveň jsou koncipované jako prezentace nového interdisciplinárního bakalářského oboru Judaistika - izraelská studia, který je jediný v ČR. Zaměřuje se na tato témata: Úvod do Judaismu, Základy židovské filosofie, Maimonidés filosof, rabín, lékař, Židovské svátky a kultura, Dějiny Judaismu a Izraele, Problematika konfliktu na blízkém východě, Náboženství vs. Racionalita.

Tomáš Novotný
Vystudoval Pražskou konzervatoř (skladba, dirigování, lesní roh) a Evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze, kde také získal doktorát v oboru Starého zákona (Hebrejské mudrosloví). Deset let působil také jako sbormistr dívčího vokálního souboru Adash. Ve své odborné činnosti se zabývá činností a vlivem nových náboženských hnutí. Vysokoškolský pedagog, docent na katedře filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Mužský vokální soubor Noach zpívá hebrejské písně. Klezmerové duo Anežka Gebauerová (bajan) a Ráchel Polohová (klarinet) hraje židovskou instrumentální (především svatební) hudbu.