Zkušenosti ze studijního pobytu v Kanadě

Studium v zahraničí

Druhé pololetí minulého roku jsem strávil v jisté kanadské provincii, v Novém Skotsku, kde jsem se věnoval zahraničnímu studiu. Tady vám nabídnu pár informací o takovém pobytu, které snad oceníte, pokud byste se také jednou rozhodli studovat v zahraničí.

V prvé řadě je asi důležité zmínit integraci. Největší kulturní diverzitu lze od městečka Amherstu čítajícího necelých deset tisíc obyvatel očekávat nejspíše jen ze strany mezinárodních studentů, kteří by na místní střední škole naplnili průměrnou českou třídu. Pro mne pobyt v tomto ohledu znamenal dvě věci - musel jsem zčásti představovat svou zem a kulturu na speciálních akcích i mimo ně; a také se snažit co nejvíce se přizpůsobit kanadskému životnímu stylu. Tomu nejvíce přispívá fakt, že je každý mezinárodní student ubytovaný v kanadské rodině, která se o svého nebo své svěřence stará, představuje jim město, doporučuje, jak trávit čas či se studenty podniká různé aktivity. Veškerá komunikace pak v anglofonním Novém Skotsku probíhá výhradně v angličtině.

Tamní školský systém pak také určitě stojí za zmínku. Na rozdíl od českých škol, kde studenti dostanou přidělený rozvrh v rámci zhruba třicetičlenné třídy, který se skládá z širokého rozsahu předmětů každý den jinak poskládaných, v Kanadě si (alespoň ve vyšších ročnících) student na jeden semestr/jedno pololetí vybere čtyři předměty, které pak studuje v různém pořadí každý školní den daného pololetí. Na konci studia na střední škole pak (bez zkoušek) buď odmaturuje, nebo ne, podle dosažených výsledků v určitých předmětech. Předměty („kurzy“) se pak dále dělí – nevyberete si třeba jen dějepis, ale například kanadskou historii, francouzsko-kanadskou historii, evropskou historii, světovou historii atd., navíc většina předmětů je rozdělená podle ročníků (nejsou však směrodatné, obzvláště pro studenty, kteří na škole studují například jen půl roku). Pokud by vám zbyl prostor pro předmět a vy nevěděli, jaký si vybrat, pak ještě existují zajímavé předměty, jako jsou třeba řemesla nebo filmová a video produkce.

V žádném případě to nemám škole za zlé, že prokazuje typické školské severoamerické stereotypy. Najdete tam roztleskávačky, různé sportovce a jiné podobně aktivní studenty. Navíc také výběrem předmětů může nastat situace, kdy mají studentky radost z toho, že zrovna určitý předmět budou sdílet s jedním fešákem. Mluvím ze zkušenosti, byl jsem u toho, když přijel v polovině května francouzský student a už druhý den se stal nejprobíranějším člověkem v dívčích kruzích.

Pokud se však rozhodnete vyjet studovat na tak dlouhou dobu, jako je pět měsíců, musíte mít na paměti, že to natropí neplechu na vaší domácí škole - buď byste opakovali ročník, nebo byste si museli domluvit individuální studijní plán s vedením školy, který většinou končí kompletním přezkoušením po návratu do České republiky. Já jsem zvolil druhou možnost, takže jsem před začátkem školního roku musel složit zkoušky ze všech předmětů za celé 2. pololetí. Někteří mezinárodní studenti pak do Kanady přijeli s tím, že mají od své školy nadiktovány určité předměty, které musí v Kanadě absolvovat, a ty jim pak budou započteny do prospěchu v jejich rodné zemi. O tom však moc informací nemám a museli byste se domluvit s vedením školy.

Nakonec je ale potřeba zmínit, co mi vlastně studium přineslo. Škála je široká, jde od osobního osamostatnění se přes nově nabyté zkušenosti v oblasti produkce filmu až nakonec po to nejdůležitější, a to vyostření mé schopnosti porozumět, orientovat se a domluvit se v anglicky mluvícím světě. Promyslete si tedy i vy, za jakým účelem byste podstoupili tento nelehký úkol studovat v zahraničí.

Filip Dráber, septima A