Zájezd do Anglie

23. června kolem jedenácté hodiny dopolední se u obchodního centra Duha začala pomalu scházet skupina téměř 80 studentů naší školy, kteří se přihlásili na zájezd do Anglie. Vzhledem k takto velkému zájmu pro nás cestovní kancelář vypravila dva autobusy: cíl jedna – Oxford, cíl dva – Londýn.

První den

Po noci strávené v autobuse jsme si tělo řádně protáhli celodenní procházkou po Paříži. Nejdříve jsme se metrem přepravili k slavné katedrále Notre Dame, kterou jsme mohli obdivovat nejen zvenku, ale také zevnitř. Zde nás také oslovili první „prodejci“ suvenýrů, kteří jsou mimořádně jazykově nadaní, neboť s námi komunikovali různými jazyky. Následovala návštěva Louvru. Byla krátká, ale při troše štěstí se někteří z nás dostali například ke slavné Mona Lise. Následovala svižná pěší procházka k Alexandrovu mostu, Invalidovně a celodenní procházku po Paříži jsme ukončili u Eiffelovy věže, někteří z nás vyjeli alespoň do druhého patra, a měli tak Paříž doslova jako na dlani. Byli jsme docela unaveni a těšili na ubytování ve Formuli 1. Tady se naše cesty rozdělily, protože autobus do Oxfordu odjížděl ještě před ranním kuropěním.

Den druhý

Brzy ráno jsme vyrazili směr Calais a Eurotunnelem přes kanál La Manche do Anglie. Prošli jsme všemi možnými kontrolami a bohužel se zpožděním jsme dorazili do královského Londýna. Následujících pár dní jsme při přechodu přes silnici museli zapomenout to, co nás maminky učily od dětství: „Podívej se vlevo, vpravo a pak přejdi“. V Anglii je to přesně naopak. Program jsme museli upravit dle okolností, ale náš průvodce to zvládl ke spokojenosti všech. Vystoupili jsme u Toweru, prošli se po Tower Bridge a pak po nábřeží řeky Temže, kolem makety lodí Francise Draka. Průvodce každou zastávku obohatil zajímavým výkladem. Následovalo interaktivní muzeum s atrakcemi London Tombs. Na závěr jsme se přesunuli k London Eye a zhlédli čtyřminutovou projekci 4D filmu, která je upoutávkou na tuto atrakci. Blížil se večer a ubytování v rodinách, u náhradních maminek. Nervozita byla čitelná na tvářích všech...

Den třetí

Nocleh, strava i komunikace v rodinách proběhla bez problémů, v některých rodinách byla dokonce nad očekávání příjemná atmosféra. Byla neděle a na nás čekal celodenní výlet do Oxfordu. Po příjezdu do tohoto malebného univerzitního města jsme ihned vyrazili na procházku: prošli jsme se po High Street, kolem Magdalen College a Carfax Tower, Merton College, Radciff Camera a Clarendon Building. Po tolika památkách byla zapotřebí změna. Nákupů chtiví využili tří hodin osobního volna k nakupování a ti ostatní si mohli užít atmosféru Oxfordu například projížďkou na lodičkách nebo procházkou a fotografováním. Na závěr jsme si prohlédli areál nejrozsáhlejší koleje Christ Church College (nádvoří, kapli, jídelnu – i s aktuálním jídelním lístkem) a katedrálu Christ Church Cathedral. Navečer jsme se vrátili k našim rodinám.

Den čtvrtý

Dopolední program následujících dvou dní byl jasný - škola. Studenti byli rozdělení do tří skupin podle toho, jak napsali placement test. Učitelé byli sympatičtí a naše studenty si velmi pochvalovali. Co však potěšilo nás – pedagogický doprovod? Hlášky typu: „to je super“, „všemu rozumíme“, „dobrá aktivita“. No co více si může učitel přát než spokojené svěřence ve škole. Po škole jsme jeli jak jinak než na výlet, tentokrát to byl Leeds Castle. Nádherné místo a počasí nám přálo. Kromě prohlídky interiérů jsme si mohli odpočinout v zahradách nebo zabloudit v labyrintu. A čekala nás poslední noc „v našich“ rodinách.

Den pátý
Po ukončení výuky v anglické škole obdrželi studenti certifikáty o absolvování dvoudenní výuky v Trinity Centre. Poté jsme vyrazili do Londýna. Byl to poslední den a i nebe plakalo nad naším odjezdem. Vlakem jsme se přepravili z Wallingtonu na Victoria Station a pěšky pak k Buckingham Palace, Piccadily Circus, Trafalgar Square, kolem Downing Street k Houses of Parliament a Westminster Abbey. Výletní lodí jsme se přepravili do Greenwich, vyšli nahoru ke královské observatoři, udělali poslední snímky u nultého poledníku a pak už jenom nasedli do autobusu a jeli směrem na trajekt. Bílé útesy Doverské jsme moc obdivovat nemohli, protože už byla skoro tma.

Den šestý

...příjezd domů, vysvědčení a prázdniny!

Zájezd do Anglie

23. června se setkalo 42 studentů Gymnázia Olgy Havlové na parkovišti u porubské Duhy, aby následujících šest dnů prožili na exkurzi, která vedla přes Paříž a kanál La Manche až do samotné Velké Británie.

Po jedné noci strávené v autobuse jsme ve čtvrtek ráno dorazili k branám Paříže, nejkrásnější metropoli Francie. Čekala nás procházka kolem Louvru, přes katedrálu Notre-Dame, Latinskou čtvrť a Invalidovnu až k velkolepé Eiffelově věži. Celý den zdobilo úžasné letní počasí, takže i naše projížďka po Seině stála za to.

Po devíti naprosto vyčerpávajících hodinách jsme nastoupili do našeho autobusu a vyrazili směrem ke Calais, kde už nás čekalo ubytování v hotelu Formule1. Tam nás ráno pohostili klasickou křupavou francouzskou bagetou, čajem, džusem a hlavně kávou, která většině osazenstva přišla v pět ráno, kdy jsme museli snídat, opravdu vhod. Pak už jsme vyměnili v peněžence eura za libry, ručičky na hodinkách posunuli o hodinu nazpět a vydali se skrz Eurotunel do Britského království. Za pár hodin už jsme vystupovali ve světové megapoli – Londýně. Nutno uznat, že jsme všichni čekali, že nás bude čekat typické anglické počasí, Británie se ale vyznamenala – místo deště bylo slunečno a až překvapivě horko. Ale i přes zmíněné vysoké teploty jsme si tzv. „sightseeing“ užili. Prošli jsme se od London Eye, kolem Big Benu, Buckinghamského paláce a Trafalgar square až na Picadilly Circle, které je známé svými světelnými reklamami. Poté se někteří z nás vydali do muzea Madame Tussaud obdivovat proslulé voskové figuríny, jiní se zase rozhodli prohlédnout si centrum města na vlastní pěst. Možná byl tento den ještě více vyčerpávající než ten předchozí, večer nás ale už čekala měkká postel v rodinách v Oxfordu. Na večeři většina z nás dostala pro Anglii typické „Fish&chips“.

Další den byl ve znamení výletu na krásný středověký hrad Warwick, který je zajímavý hlavně díky tomu, že návštěvníky vítají Angličané v dobových kostýmech, předvádějí jim lukostřelbu, kreslí portréty nebo zkrátka stojí před vstupy do jednotlivých částí hradu a přejí lidem krásný den. Asi nikoho nepřekvapí, že tento tříhodinový rozchod jsme si opravdu užili všichni. Nejen naše výprava, ale i všichni ostatní běhali od atrakce k atrakci a pořád neměli dost – možná k tomu přispělo i neuvěřitelně slunečné počasí. Odpoledne už jsme ale trochu zvážněli a navštívili rodiště nejznámějšího a také snad i nejvýznamnějšího dramatika všech dob Williama Shakespeara. Stratford upon Avon je malé, leč především pro divadelníky významné městečko. Je zde k vidění Shakespearův rodný dům, škola, ve které studoval, městské radnice a kostel, kde byl Shakespeare pokřtěn, kde se oženil s Anne Hathawayovou (mimochodem její rodný dům jsme také viděli), a kde byl pochovám (dodnes dokonce jsou hroby celé jeho rodiny k vidění za poplatek 50 pencí). Po dalším rozchodu jsme se opět spočítali (nutno dodat, že každý účastník zájezdu měl své číslo) a vyjeli jsme zpět do Oxfordu, kde už na nás zase čekaly rodiny s další skvělou večeří.

Nazítří dopoledne nás čekala výuka s rodilými mluvčími – čtyři hodiny plné konverzace utekly opravdu rychle a pak už jsme zase seděli v autobuse směr Windsdor. Když jsme tam ale dojeli, čekalo nás nepříjemné překvapení. Britská královna nám totiž překazila návštěvu samotného hradu, neboť přijela domů, právě na tento hrad, což znamenalo pro všechny návštěvníky zákaz vstupu. Jako satisfakce nám ale byla vybrána cesta vyhlídkovým autobusem kolem Windsdoru a další nakupování během rozchodu. Večer jsme opět, ovšem tentokrát už naposled, dorazili do „našich“ oxfordských“ rodin.

Něco jsme sbalili večer, někdo dobaloval veškeré suvenýry ještě narychlo v úterý ráno, neboť kolem osmé jsme se už museli všichni s našimi hostiteli rozloučit a vydat se zase do školy. Snad jenom právě to úterý jsme zažili typicky britské počasí – odpoledne při návštěvě centra Oxfordu se ochladilo a začalo lehce pršet. To nás ale neodradilo od procházky městem, a tak jsme viděli nejkrásnější i nejstarší koleje, včetně té, která se proslavila tím, že se v ní natáčel dnes už legendární Harry Potter.

Následující tři hodiny si poté užila především děvčata – skoro všechna mířila během našeho posledního rozchodu do nákupního centra za slevami. Někdo koupil oblečení, jiní knihy, někdo i svačinu na zpáteční cestu…

V době, kdy je psán tento článek, už zase sedíme v autobuse, vyrážíme směrem k Ostravě a připravujeme se na brzkou cestu trajektem přes kanál La Manche. Někteří sledují film, někteří ubíhající krajinu, někdo vyplňuje čas spánkem. Tak snad ta cesta už uběhne rychle – i když popravdě, moc se nám z Anglie nechce. Bylo to zkrátka fajn.