VII. ročník naší studentské konference měl celorepublikový rozměr

Účastníky přivítala ředitelka GOH Dagmar Juchelková a předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek. Paní ředitelka připomněla letitou tradici konference a její vysokou úroveň. „Smyslem akce je rozšířit myšlenku konání studentských konferencí po celé republice,“ řekl na úvod setkání Petr Pánek.

Workshopy
Workshopy vedli pedagogové z ostravských gymnázií. Lukáš Bárta, učitel na GOH, se zaměřil na práci s dobovým textem, autentickým záznamem Státní bezpečnosti, a písňovými texty samizdatových básníků ve srovnání s oficiální poezií. Jiří Hruška, vyučující na Jazykovém gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě, pracoval s esejem Václava Havla Moc bezmocných. Petr Šimíček, učitel GOH, ukázal ve svém workshopu nazvaném Hon na lidi aktivní práci s pojmy normalizační kultury. Během dvou dnů procházejí studenti postupně všemi třemi workshopy a od počátku se se zájmem a aktivně zapojují, probíhá živá komunikace, studenti a učitelé jsou vzájemnými partnery v ideálním tvůrčím prostředí. Na mladých lidech je zjevná rozvinutá schopnost prezentace vlastního názoru před posluchači, komunikační kompetence, ve třídě tak probíhá živá spolupráce a diskuse o daných tématech.

Setkání s pamětníky a osobnostmi undergroundu
Úvodní periodizaci a přehledný vývoj normalizace obstaral novinář, publicista a rozhlasový dokumentarista Adam Drda. Příspěvek Josefa Rauvolfa se věnoval hudbě období normalizace, charakterizoval oficiální ikony doby a pokračoval nezávislými a pronásledovanými kapelami. Dokumentátor společenských a kulturních událostí disentu fotograf Bohdan Holomíček představil záběry každodenního života 70. a 80. let 20. století v Československu s oficiálními symboly dobové propagandy, ale i snímky zachycující osobní setkání a vztahy na poli druhé kultury. Petruška Šustrová zavzpomínala na volné sdružení písničkářů Šafrán, jejichž hudbu dodnes ráda poslouchá. O svém postoji k perzekuci členů skupiny The Plastic People of the Universe řekla: „Přechod mezi politikou a kulturou byl přirozený, nebylo možné se jich nezastat.“

Kulturní večer pro účastníky konference v klubu Garáž v Ostravě-Martinově měl na programu divadlo a hudbu. Studenti divadelního kroužku GOH pod vedením Petra Horáka uvedli jevištní scénickou koláž volně inspirovanou článkem Nová vlna se starým obsahem (otištěným v roce 1983 v týdeníku Tribuna). Divadlo Na tahu vystoupilo s hrou Václava Havla Vernisáž v režii Andreje Kroba. The Hever&Vazelina Band, předskokan hlavního hosta večera, zahrál několik písniček včetně svého velkého hitu Tesilová verbež. Následovali The Plastic People of the Universe, zazněly mimo jiných i zhudebněné texty Egona Bondyho a Ivana Wernische, se kterými studenti pracovali dopoledne ve workshopech.

Druhý konferenční den zahájila členka Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jaroslava Wenigerová, která dlouhodobě sleduje aktivity Občanského sdružení PANT. Podělila se o svou životní zkušenost z období 70. a 80. let 20. století a v živém rozhovoru s Františkem Stárkem probrali i negativní rysy současné doby. Dopolední blok pokračoval setkáním studentů s Františkem Stárkem, zvaným Čuňas, vydavatelem samizdatového časopisu Vokno. Svůj příspěvek nazval Cáry starejch filmů a kromě hudebních ukázek seznámil studenty i s metodami perzekuce nepohodlných občanů Státní bezpečností. V diskusi se mladí lidé dozvěděli netušené skutečnosti, např. jak si muzikanti za normalzace vyráběli elektrické kytary a aparatury. Studenti plzeňského gymnázia představili svůj projekt Neuvěřitelná dobrodružství Kocoura, Skaláka a Čuňase, který vytvořili pod vedením své učitelky Moniky Stehlíkové. „Žádného z nich jsme osobně neznali. Rozhodli jsme se navštívit Čuňase v Ústavu pro studium totalitních režimů a ten nás seznámil s Magorem, potom jsme jeli za Skalákem do Meziříčka. Setkali jsme se také s Danou Němcovou, Pavlem Zajíčkem...“ pověděli o práci na svém projektu.

Význam konference
Studenti se setkali s lidmi, kteří svým životem v pravdě dokázali, že bylo možné se v socialismu nepřizpůsobit, a byli ochotni za to mnohdy tvrdě zaplatit. Nejednou vzpomněli svého přítele, který změnil svět tím, že sám se nezměnil, Václava Havla. Do závěrečné spontánní rozpravy o životě v období normalizace se zapojili fotograf Bohdan Holomíček, Martin Věchet, zakladatel Open Air Festivalu v Trutnově, František Stárek, zvaný Čuňas, vydavatel Vokna, a další členové skupiny Hever a Vazelína, Miroslav Skalický – Skalák a Zdeněk Vokatý – Londýn.

Sedmý ročník středoškolské studentské konference překročil hranice města Ostravy a stal se akcí s celorepublikovým dosahem, neboť se ho zúčastnili středoškolští studenti se svými pedagogy z celé České republiky. Pro učitele mělo setkání velký motivační význam, na svých školách, zapojených do projektu, uspořádají  jednodenní studentské minikonference věnované konkrétnímu historickému údobí s přihlédnutím k regionální historii.

Dagmar Juchelková, ředitelka Gymnázia Olgy Havlové, které bylo spolupořadatelem konference, odpověděla redaktorce portálu Moderních dějin.cz Svatavě Kučíkové na několik otázek:
Paní ředitelko, jak se vedení Gymnázia Olgy Havlové staví k aktivitám pedagogů z Občanského sdružení PANT?
Aktivity pedagogů z Občanského sdružení PANT jsou naprosto nevídané a ojedinělé. Jsem pyšná, že na našem gymnáziu působí tak odborně zdatní, fundovaní i lidsky nastavení učitelé Petr Šimíček a Jiří Sovadina. Jejich působení na žáky školy, jejich aktivní a angažovaný postoj k výuce moderních dějin i předvedení vzorových a inspirativních vyučovacích metod je pro ostatní kolegy a zejména pro širokou pedagogickou veřejnost natolik strhující, že se dostává do povědomí obecně moderně přijímaného pojetí výuky novodobých dějin na středních školách v celé republice.

Jaký význam má podle vašeho názoru výuka moderních dějin pro celkový rozvoj osobnosti mladého člověka?
Bohužel v naší době po celém světě propukají vlny nenávisti, xenofobie a násilí, symptomy totalitních systémů jsou zjevné i plíživě skryté a je především na mladé generaci, aby dokázala rozpoznat toto nebezpečí a poučit se nedávnou minulostí našeho státu. Proto výuka moderních dějin, oblast donedávna tabuizovaná, má mít nezastupitelné místo  v učebních osnovách a školních vzdělávacích plánech.

Projevuje se u studentů zájem o moderní dějiny a o problematiku lidských práv?
Lidskoprávní problematika je pro naše gymnázium tématem nikoliv novým. Jako škola zařazená do Asociace přidružených škol UNESCO jsme si vybrali téma „Dodržování lidských práv“ a od roku 2006 realizujeme projekty –  historické konference nejen blízké tematicky, ale i praktickým zaměřením pro učitele jako metodický návod interaktivní výuky moderních dějin. Naši žáci o tuto problematiku projevují mimořádný zájem, o čemž např. svědčí „boj“ o účast na konferencích či loňské obsazení 2. místa v celostátní literárně-historické soutěži Daniel.

Bylo vám letošní téma něčím blízké? Jak hodnotíte právě zrealizovaný ročník konference?
Letošní ročník konference ukázal, že téma „druhé“ kultury v ČSSR a undergroundu je pro zúčastněné studenty naprosto nové, fascinující. Prožít potom dva dny i celý večer s umělci donedávna zneuznávanými a pronásledovanými, poslouchat hudbu a vzpomínky na léta normalizace, osobně se setkat s významnými publicisty, fotografy, hudebníky, básníky a prožít si společně v krásné přátelské atmosféře nedávnou historii je úžasný a neopakovatelný dojem, který každý z účastníků konference ponese s sebou po dlouhá léta. Takové zakousnutí se školy pod kůži studentům dokázala letošní konference stejně skvěle jako v minulých letech. Téma jsem si prožila i já osobně, neboť normalizační doba trvale poznamenala mě i mou rodinu, a jsem vděčná, že jsem mohla být právě na našem gymnáziu svědkem toho, jak se odhalují mladé generaci praktiky totalitní společnosti. V tom vidím obrovský přínos letošní konference a věřím, že ty další, které budou následovat, budou stejně kvalitní.

Děkuji za rozhovor.
 

Odkazy na televizní reportáže z konference a kulturního večera: