Studentská konference o životních volbách ve zlomových okamžicích dějin 20. století

Letošní konference nabídla zúčastněným studentům a učitelům osmi ostravských i mimoostravských gymnázií opět pestrý program, zaměřený na různé přístupy a metody práce – historické přednášky, pracovní dílny postavené na práci s prameny a především prostor pro otevřenou diskusi.

První konferenční den zahájila přivítáním hostů ředitelka gymnázia Jana Huvarová, která připomněla smyl a dlouhou historii pořádání konferencí na škole a vyjádřila naději v zachování kontinuity i v letech budoucích. Po ní pozdravil přítomné náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny, který zdůraznil nutnost vracet se do minulosti, abychom mohli lépe rozumět naší současnosti. Za organizační tým všechny přivítal Petr Šimíček, osvětlil volbu letošního tématu, jeho aktuálnost vzhledem k rychlým společenským a politickým proměnám posledních let a nastínil účastníkům konkrétní program. Po něm se již ujal slova první host, historik Jiří Pernes, který se zamýšlel nad Okamžiky osudových rozhodnutí ve zlomových momentech českých a československých dějin ve 20. století. Po krátké přestávce a občerstvení byli studenti různých škol promíseni a rozděleni do tří skupin, v nichž pak během dvou konferenčních dnů absolvovali tři různé workshopy. Během nich pracovali ve skupinách či individuálně s dobovými prameny či texty a diskutovali mezi sebou i s lektory. První workshop Pro druhé! Zachránci Židů v podmínkách protektorátu vedl Milan Hes z Gymnázia Budějovická v Praze, který se s pomocí nahrávek svědectví pamětníků zamýšlel nad fenoménem nabídky pomoci a záchrany Židů za války. Petr Šimíček (GOH) se věnoval se studenty diskusi na téma Odejít ze země? Emigrace či exil? za pomoci výchozích textů se vzpomínkami a reflexemi těch, kteří to prožili. Jiří Sovadina (GOH) ve svém workshopu Rozhodování za "Velké války" s pomocí pramenů sledoval osud konkrétního českého vojáka a jeho osudové volby. Po obědě se studenti vyměnili a nastalo druhé kolo workshopů. Závěrečným bodem programu byla představení knihy Dny strachu - osudy ukrývaných Židů na Slovensku v časech vlády Jozefa Tisa, během kterého její autor Milan Hes objasnil studentům s využitím dobových fotografií každodenní volby Slováků a slovenských Židů v období II. světové války.

Druhý konferenční den zahájila projekce filmu Karla Kachyni Ucho, který zachytil dramatická rozhodování komunistického funkcionáře a jeho ženy během jedné noci v období strachu a všeobecné podezřívavosti 50. let 20. století v Československu. Po krátké přestávce následovala poslední výměna studentských skupin a třetí kolo workshopů. Po obědě nastalo vyvrcholení celé konference, beseda s vzácnými hosty, signatáři Charty 77, novinářkou a překladatelkou Petruškou Šustrovou a spisovatelem Ivanem Binarem. Na nelehká životní rozhodování a zásadní volby v jejich životě se ptala moderátorka Monika Horsáková ze Slezské univerzity v Opavě. Oba dva se zamýšleli nad chováním lidí v době po srpnové okupaci roku 1968, za počínající normalizace, vraceli se ve vzpomínkách ke svému věznění, podpisu Charty 77, Ivan Binar studentům vysvětloval okolnosti svého odchodu do exilu a návratu zpět do vlasti po pádu komunismu, Petruška Šustrová zase vzpomínala na nátlak Státní bezpečnosti na její přátele, šikanování, výslechy i pád režimu v roce 1989. V závěru jejich vystoupení pak přišla řada na dotazy studentů a rozvinula se velmi živá a inspirující diskuse. Celou konfernci zakončila poděkováním všem zúčastněným ředitelka gymnázia a hosté se obohaceni vědomostmi a zážitky rozjížděli do svých domovů.

Konference byla cíleně připravena jako jedna z podpůrných a zároveň ověřovacích aktivit k chystané nové publikaci metodické ediční řady PANTu. Publikace má za cíl pomocí psychologického, sociologického, historického náhledu a s využitím svědectví konkrétních pamětníků popsat a osvětlit rozhodování jednotlivce ve vypjatých momentech dějin, v situaci, kdy je doba „vymknutá z kloubů“, kdy nekontrolovaně narůstá společenské napětí. Na příkladě konkrétních osobností, jejichž životy výrazně poznamenaly a proměnily zásadní události dějin 20. století, vysvětluje mechanismy rozhodování a životní volby ve zlomovém okamžiku.Na konferenci jsme představili vytvořené materiály, které nezachycují popis historických událostí pohledem „velkých“ často neosobních dějin, ale jsou cíleně zaměřeny na lidský rozměr prožívání dějinných událostí a jejich následků.

Přehled autorů chystané publikace, jejich textů a témat, na kterých pracovali:
Petr Pithart - Když je zle. Babo raď… Rozhodování v Čechách. Za ztížených podmínek (společenský socio-historický rozměr zlomových událostí čs. a českých dějin)
Jiří Pernes - Okamžiky osudových rozhodnutí (zlomové události českých dějin ve 20. století)
Josef Mlejnek jr. - Dějiny jako pyramida polopravd (osobní, psychologický rozměr zlomových událostí čs. a českých dějin)
Ivan Binar - Kočka mezi dveřmi (rozhodování o odchodu do exilu)
Dalibor Vácha - Kdyby při tom nešlo o kejhák - Čechoslováci a vstup do čs. dobrovolnických oddílů na Rusi za Světové války (rozhodování o dezerci a vstupu do legií)
Jiří Padevět - Anthropoid (rozhodování o vstupu do odboje za druhé světové války)
Milan Hes - Pro druhé! (rozhodování o pomoci Židům v období protektorátu)
Jan Urban - Do nebíčka, nebo do peklíčka? (rozhodování o přijetí okupace v roce 1968 jako „bratrské pomoci“)
Petr Šimíček, Jiří Sovadina (editoři publikace) a Milan Hes - metodické materiály a sady textů k interpretaci