Studentská konference o migraci v dějinách i současnosti

Letošní konference nabídla tradičně studentům a učitelům pestrý program, zaměřený na různé přístupy a metody práce – historické přednášky, pracovní dílny postavené na práci s prameny a především prostor pro otevřenou diskusi. V tomto roce jsme záměrně zvolili aktuální, v médiích široce diskutované i mytizované téma Migrace v dějinách a současnosti, které jsme však zakotvili v historických i sociálních souvislostech. Takto pojaté zaměření konference tudíž obohatilo a propojilo znalosti studentů z několika předmětů: dějepisu, základů společenských věd i zeměpisu.

Konferenci ve čtvrtek 5. května zahájila ředitelka gymnázia Jana Huvarová, hosty přivítal předseda PANTu Petr Pánek a program představil jeden z organizátorů Petr Šimíček. Poté se již ujal slova odborník na migraci Robert Stojanov z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, který studentům v základních obrysech osvětlil fenomén migrace v historických souvislostech, seznámil je se základními pojmy (a jejich současným mediálním zkreslováním), načrtl příčiny, vývoj a směry migrací do Evropy od 60. let, popisoval rovněž parametry současné situace, důvody a typy soudobých migrací, uprchlictví a mezinárodní právo, sociální a ekonomické dopady migrací či důsledky změny klimatu na současné či budoucí migrace. Po přestávce a občerstvení byli studenti rozděleni tradičně do tří skupin a každá z nich pak během dvou dnů prošla všemi třemi připravenými workshopy. První z nich zaměřil jeho autor Milan Hes z Gymnázia Budějovická v Praze na téma židovských uprchlíků před nacismem na sklonku 30. let 20. století a nazval jej Na útěku - prchající Židé ve střední Evropě. Během práce využil rovněž svědectví pamětníků a dobových pramenů, zajímavé byly paralely mezi postoji tehdejších lidí, politiků, vlád k uprchlíkům a dnešní situací. Vlasta Vyčichlová z Člověka v tísni v rámci svého workshopu Mluvme o migraci pomocí dokumentárního filmu pracovala se studentskými reakcemi a reflexemi po shlédnutí krátkého dokumentárního filmu Na kole za svobodou z portálu Jeden svět na školách. V anglickém Bristolu evidují na čtyři stovky žadatelů o azyl, kteří díky partě místních nadšenců, sbírají po městě stará a odložená kola a s pomocí zájemců z řad uprchlíků je dávají dohromady. Lidem, kteří kvůli svému statusu nemohou být oficiálně zaměstnáni, nabízejí kromě možnosti smysluplného „zabití“ jejich volného času při opravě kol ještě něco navíc: vlastní bicykl. Jiří Sovadina z Gymnázia Olgy Havlové a PANTu zaměři svůj workshop Migrace v dějinách našeho kraje na regionální souvislosti zkoumaného fenéménu, studenti zjišťovali, jaké migrační vlny procházely územím našeho kraje a města Ostravy v minulosti, kteří lidé zde zůstali a zapustli zde kořeny a které menšiny dodnes žijí s námi jako sousedé.
Po obědové přestávce se studentské skupiny vystřídaly a pokračovalo druhé kolo práce v jednotlivých tematických dílnách. První konferenční den vyvrcholil setkáním s novinářkou a humanitární pracovnicí Markétou Kutilovou a jejím vyprávěním spojeným s projekcí fotografií. Ty pořídila se svou kamarádkou novinářkou Lenkou Klicperovou ve válečných oblastech. Markéta Klicperová popisovala nepřehlednou situaci ve válkou zmítané Sýrii, zvláštní pozornost věnovala konkrétním lidským osudům, příběhům lidí, se kterými se setkala, a také dramatickému průběhu bitvy o město Kobaní. Představila účastnkům jejich společnou knihu Islámskému státu na dostřel, a poodhalila současný stav tohoto města, kam se po vytlačení bojovíků Islánského státu opět vrátili původní obyvatelé. Studenty rovněž seznámila s možností přispět na charitativní sbírku SOS Kobaní, která podle jejich slov vynesla do dnešních dnů půl milionu korun. Autorky knihy za tyto finance pomáhaly přímo na místě obnovit jednu školu, včetně místností a zařízení, které vyrábějí místní lidé. Přednáška spontánně přerostla v dlouhou a velice objevnou debatu.

Druhý konferenční den zahájila projekce filmu Bojovníci ze severu, promítání bylo připraveno ve spolupráci s Člověkem v tísni. Autoři znepokojujícího dokumentu pátrají po tom, proč se desítky mladých lidí v posledních letech přidávají k radikálním islamistickým skupinám, a kladou si otázku, co je k tomu vede, když jim bohatá Evropa zdánlivě nabízí pohodlný život v demokratické společnosti. Po projekci následovala debata s novinářkou a lidskoprávní aktivistkou Petrou Procházkovou, kterou moderovala Vlasta Vyčichlová. Petra Procházková o hovořila islámu nejen jako o jednolitém náboženství, ale o jeho různých tvářích v jednotlivých zemích, zvyklostech v rodině, kulturních odlišnostech, to vše podloženo jejími bohatými osobních zkušeností z cest do islámských zemí i z vlastního rodinného života s Afghánským manželem a dětmi. Došlo také na debatu o většinovém českém pohledu na islám v posledním roce, na zjednodušování a paušalizaci (všichni a vše v jednom pytli), na nejzažranější stereotypy ve vnímání odlišného náboženství, lidí i kultur, na možné překážky porozumění a sbližování či možnosti klidného soužití. Poté se studentské skupiny naposledy vystřídaly a pokračovalo třetí kolo práce v jednotlivých tematických dílnách.
Po obědě se pak účastnici těšili na poslední bod programu - setkání s mladými Ukrajinci Ivinou Kolesnykovou a Antonem Sarbašem z Doněcké oblasti Ukrajiny. Svým vrstevníkům v sále vyprávěli o tom, jak válka na východě Ukrajiny zničila město a jeho okolí, jak rozbila vztahy v rodinách a mezi přáteli v důsledku nesmiřitelného konfliktu mezi proukrajinskými a prorusky naladěnými obyvateli, zastánci separatismu. Zároveň vysvětlili, proč a jak odešli z domova zmítaného válkou do České republiky, proč chtějí v České republice studovat a možná zde najít druhý domov. Debatu moderovala Monika Horsáková ze Slezské univerzity v Opavě a Jakub Chrobák z Ostravské university. V závěru se s účastníky rozloučili organizátoři konference a vyjádřili naději na stejně působivé a obohacující setkání v příštím roce.