Sportovní kurz (2011)

Po dojezdu na místo jsme na sobě začali tvrdě pracovat, téměř profesionální lekce volejbalu, fotbalu a loďkování na řece nás velice sblížilo. Zlatý hřeb našeho kurzu byl před námi. Orientační běh byl zkouškou nejen pro nás studenty, ale taky pro naše profesory, naštěstí pro nás v okolí nebylo kukuřičné pole, tudíž běh (pro některé vycházková chůze) dopadl dobře.

Byli jsme také prověřeni ve volejbalovém turnaji, vyhlášeném našim sportovním guru, profesorem Trojkem. Vynikající výkony profesora však kompenzoval zbytek jeho týmu, tedy zbytek pedagogického sboru. I přes veškerou snahu, nás všechny profesorský tým porazil. Nikdo z nás tedy neváhal a provolali jsme profesoru Trojkovi třikrát hurá.

Musím také dodat, že o nás bylo postaráno i po kulturní stránce. Po prohlídce nedalekého kostelíka, jsme všichni byli doslova nabiti informacemi, které jsme využili v již výše zmiňovaném orientačním běhu. K rozvoji našich kulturních buněk taky přispěl večerní táborák, za jehož přípravu vděčíme našim profesorům. Bez jejich pomoci bychom ani na devadesátý pátý pokus oheň nezapálili. Za což jsme jim velice vděční.

Myslím, že každý i dnes vzpomíná na nezapomenutelné zážitky, které se mu vryly do paměti.

Martin Polok, Septima A