Školní projekce v rámci festivalu Jeden svět 2010

Se začátkem jara je na naší škole nerozlučně spjat festival dokumentárních filmů Jeden svět, který organizuje společnost Člověk v tísni letos již po dvanácté. Během své existence se Jeden svět vyvinul v největší lidskoprávní filmový festival v České republice, o čemž svědčí i ohromující množství promítaných filmů – letos to bylo 101 dokumentů.

Naši studenti zhlédli v rámci školních projekcí dokumenty „Sirotci z Rangúnu“ a „Já, moje romská rodina a Woody Allen”. První film nás zavedl do Barmy a přiblížil nám osud několika dětí, které po ničivém cyklonu v květnu 2008, během něhož přišly o střechu nad hlavou i o rodiče, zůstaly bezprizorní a odkázané jen samy na sebe. Vzhledem k tomu, že vládnoucí vojenská junta v Barmě odmítla nabízenou zahraniční pomoc, je jejich už tak tragická situace ještě bezútěšnější.

Druhý z dokumentů nabízel pohled do historie a hlavně současnosti romské rodiny, která přišla do Itálie koncem šedesátých let z Bosny a Hercegoviny. Film působil nesmírně autenticky zejména proto, že jeho autorkou je mladá romská dívka, která se snaží ve svém životě skloubit tradiční romské zvyky a rytmem moderní evropské společnosti, což je úkol značně nelehký.

Velmi zajímavým zpestřením letošních festivalových školních projekcí se stala beseda s ředitelkou Barmského centra v Praze paní Sobe Soe, která byla po filmu „Sirotci z Rangúnu“ připravena zodpovědět všechny dotazy týkající se současného stavu v Barmě. Tato drobná dáma nás okouzlila svou perfektní češtinou a zasvětila nás do historických a politických souvislostí země s jedním z nejbrutálnějších a nejpřísněji střežených režimů současnosti.
 

Jana Huvarová