Přednáška o energii (2015)

Jedna z důležitých otázek padla již na začátku, a to, zda můžeme žít bez elektřiny. Po pravdě řečeno, v dnešní době je to zcela nepředstavitelná myšlenka. V době, kdy používáme elektřinu téměř ke všemu, bychom tzv. blackout (rozsáhlý výpadek elektřiny, např. pětidenní blackout, k němuž došlo v roce 2003 v severozápadní části USA) jen těžko snášeli; možná by měl i trvalejší a vážnější následky. Všichni si umíme představit, čeho všeho bychom se museli v této situaci vzdát (ohřevu vody, přípravy a úschovy jídla, televizí, počítačů, mobilů, ale i tramvají, vlaků, trolejbusů, metra atd.).

Dalším důležitým tématem byla samotná výroba elektřiny, její zdroje, výhody, nevýhody a následky případných havárií. Každý způsob výroby má svoje pro a proti. Ve většině případů jsou nevýhody pro zadavatele tak zanedbatelné, že i když tím může poškodit krajinu, stejně se do výstavby pustí. Příkladem jsou větrné elektrárny v Rakousku, Tři soutěsky v Číně nebo výstavba solárních elektráren v ČR. Oproti tomu výroba z jádra, mnohými tak kritizovaná, je schůdnou možností a ani zdaleka nepoškozuje krajinu do té míry jako například uhelná elektrárna. Když už jsme u spalování uhlí, nelze nezmínit zajímavost, že celkový objem methanu, který vyprodukují krávy, je přibližně stejně velký jako produkce CO2, který vzniká právě ve zmíněných uhelných elektrárnách. Oba tyto plyny se podílejí na vzniku skleníkového efektu. Nejspíš nikdo se nesnaží ovlivnit produkci methanu, naproti tomu se pořád snažíme snižovat obsah CO2 v ovzduší.

Tato přednáška nám nejenom prohloubila již nabyté znalosti, ale také nabídla mnoho nového, zajímavého, ale především důležitého pro další život. Také nesmíme zapomenout na zábavná zpestření v podobě vstupů pana Hejla. Ukázal nám, že téměř všechno kolem nás je radioaktivní a že člověk je výborným stínítkem.

Zajímavostí v průběhu přednášky bylo opravdu hodně, kdybychom je tady měli všechny vypsat, vydalo by to nejméně na seminární práci.

Lukáš Václavek, Iva Gřešková, 3.A