Přednáška o energetice pro studenty třetích ročníků

Přednáška začala otázkou, odkud plyne nárok na elektřinu. Studenti nejčastěji odpovídali, že nárok mají tehdy, jsou-li vázáni smlouvou. Ve skutečnosti tomu tak není. Elektřina, jakožto výrobek, není potřebná k přežití na rozdíl od vzduchu a vody, které k životu skutečně potřebujeme. Poté pokračovalo vyprávění o tzv. blackoutu, rozsáhlém pětidenním výpadku elektřiny v oblasti New Yorku, New Jersey a Philadelphie na východním pobřeží USA, a veškerých z toho plynoucích problémů. Jako důsledek prvního dne Blackoutu si studenti představovali nejčastěji sejití mnoha pater mrakodrapu. Což, jak jim bylo vyvráceno, ovšem nebude tak velký problém jako vydat se z centra New Yorku desítky kilometrů domů, když dopravu neřídí semafory a tisíce lidí se domáhají svého práva projet křižovatkou. Problémy dalších dní byly např. zkažené potraviny. Jak nám bylo později vysvětleno, jednu výhodu tento výpadek měl, a to, že po devíti měsících výrazně stoupla porodnost.

Přírůstek počtu lidí na planetě je 218 000 denně, tzn. zhruba 77 milionů ročně. Dvacet procent populace využívá celkem 80 % vyrobené energie, průměrná spotřeba je 50 kW na osobu a den. Česká republika je v tomto žebříčku podprůměrná, a to s 15 kW na osobu a den.

Zajímavý byl noční pohled na zemi, který ukazoval, kde a jak intenzivně se v noci svítí. Padla otázka, jak se nazývá ostrov u východního pobřeží Asie, který svítil výrazněji. Ve skutečnosti to nebyl ostrov, nýbrž Jižní Korea oddělena tmou Severní Korey.

Přednáška pokračovala zamyšlením se nad tím, jak energií šetřit. I kdybychom se omezili v používání televize, počítačů, fénů a žehliček na vlasy a dalších spotřebičů, které nutně nepotřebujeme, byla by naše úspora jen nepatrná vzhledem k celkové spotřebě. Největší množství energie spotřebuje průmysl. Proto je nutné zamyslet se nad způsobem výroby energie a nad použitými obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji.

Přednášející postupně probral všechna pro a proti elektráren na obnovitelné zdroje (vodní, větrné, solární). Dále se zaměřil na elektrárny používající neobnovitelné zdroje (tepelné, jaderné) a na jejich ekologickou stopu na zemi. Součástí přednášky byla praktická ukázka měření radioaktivity dozimetrem, největší úspěch měl kámen z babiččiny zahrádky, u kterého dozimetr intenzivně „praskal“. S rostoucí vzdáleností, případně stíněním praskání ustávalo.

S radioaktivitou se setkáváme každý den (kosmické záření, přírodní radioizotopy). Dávka záření, které ozáří člověka za jeden den strávený v Černobylu u elektrárny (výbuch jaderného reaktoru 26. dubna 1986), odpovídá dávce, kterou člověk přijme během zhruba 16hodinového letu v běžné letové výšce 10 km.

Na konci přednášky byla vyzdvihnuta důležitost technického vzdělání, možnost studia této problematiky na Vysoké škole báňské a následné pracovní uplatnění v oblasti energetiky.