Potichu odstřelované pilíře a dva křty do měsíce

 Chtěl bych poděkovat všem svým kolegům, studentům, absolventům, kamarádům, zkrátka všem blízkým, kteří mě neváhali podpořit při příležitosti vydání mé básnické knížky Potichu odstřelované pilíře (Perplex 2012) a přišli na jeden ze dvou listopadových večerů, na nichž byla sbírka oficiálně vyprovázena mezi čtenáře. Díky vám se obě akce vyvedly v míře dalece přesahující veškerá má očekávání a mohl jsem jako autor zažít chvíle, které se jen těžko popisují slovy.

První z večerů se uskutečnil v pátek 9. listopadu v klubu Art při Obecním domě v Opavě, sbírku zde oficiálně křtil pražský básník, hudebník a fotograf Igor Malijevský, který pak publikum blažil recitací svých veršů za doprovodu skupiny Hlinomazův apetit. Součástí křtu byl i rituální tanec za zvuků etnického bubnu, při němž jsem schytal několik ran knihou po hlavě. Velmi za to Igorovi děkuji, stejně jako všem, kdo se za námi neváhali vydat až do Opavy. Ta je totiž někdy dál, než se na první pohled zdá.
Ostravský „křest“ jsem pak s přáteli z Bezejmenné skupiny realizoval v sobotu 24. listopadu v prostorách Staré Arény, do třetice jsme si tu zahráli poněkud egocentrickou divadelní hříčku Legenda o Bezejmenných, která měla premiéru na říjnové školní akademii. Tentokrát i s „pravým“ Danielem Ševečkem. Kolega Jakub Mojžíš doteď nehodlá přiznat, že mu dvojrole chyběla.

Ostravským kmotrem Pilířů se stal Michal Čapka, můj kamarád a samozřejmě herec Komorní scény Aréna, který právě na těchto místech zahajoval svou slibně se rozvíjející uměleckou kariéru. Ve foyer pak vystavovala své výtvarné návrhy ke sbírce ilustrátorka Hanka Slaninová, absolventka našeho gymnázia a moje bývalá studentka, se kterou jsem se velmi rád znovu setkal při společné práci na knížce. Rovněž Stará Aréna praskala toho večera ve švech, což je ten největší dárek, který jsme s Bezejmennými mohli dostat. A tak děkuji do třetice a budu se těšit snad zase někdy...

Lukáš Bárta