V úterý 11. 12. se naše futsalové mužstvo zúčastnilo druhého kola školní futsalové ligy. Tentokrát jako místo dějiště futsalových klání sloužila hala v Přívoze. Nemuseli jsme tedy cestovat daleko. Po prvních dvou vyučovacích hodinách jsme nastoupili před školou do tramvaje a nechali se dovést přímo k branám našeho futsalové stánku. Pan trenér Kudlík, i přes problémy s mnoha omluvenkami, vytvořil, jak u něj bývá zvykem, ambiciózní tým, v němž nechyběli zkušení hráči Šimon Plhák, Vít Sypien, Jan Pitala, Gabriel Vykopal, Tomáš Kaluža, Tomáš Glabazňa, Matyáš Jurásek a k týmu se připojil po zranění i náš ostrostřelec Adam Glenar.
O první dvě místa a postup do dalšího kola se mělo rozhodnout mezi třemi týmy, našim gymnáziem, ostravskou Příčnou a střední školou z nedalekého Bílovce. Všechny tři týmy oplývaly kvalitními hráči.
V prvním zápase se utkali hráči z Příčné proti Bílovci, my jsme z tribuny sledovali nadvládu Ostravanů, ti snad za celý zápas nepustili soupeře na vlastní polovinu, držením míče a kombinací rozebrali obranu soupeře jako stavebnici LEGO, nasázeli dvanáct hezkých branek a mohli si jít odpočinout do kabin s postupem v kapse. Trenér Kudlík si po zhlédnutí zápasu ihned probíral v hlavě taktiku na nadcházející zápas s tímto silným soupeřem. Dal nám jasné instrukce a my byli připraveni k zápasu.
Tým z Příčné opět držel míč na svých kopačkách, ale nemohl se dostat před naši branku. Z důvodu velkého hřiště jsme na pokyny trenéra hráli takzvaný „beton“, čekali jsme na vlastní polovině, až poté začínali nekompromisně bránit. Soupeře jsme k ničemu nepustili do poloviny poločasu, pak přišel trest v podobě nechytatelné střely do spodního rohu branky. Soupeř začal vládnout na hřišti, jenže náš tým také hrozil rychlými protiútoky. Po jednom z nich jsme vybojovali roh, nakopnutý balón do předbrankového prostoru dopravil do brány navrátilec Adam Gelnar. Vzápětí bohužel soupeř odpověděl gólem a stav o první půli byl 2:1 pro Příčnou. V přestávce jsme probírali systém hry do dalšího poločasu, bylo jasné, že výsledek tohoto zápasu pro nás není tak moc důležitý, jako výsledek zápasu s Bílovcem. Nastoupili jsme tedy s menší aktivitou, abychom ušetřili síly, což vedlo k dalším dvěma gólům v naší síti. Konečný stav zněl příznivě pro Příčnou 4:1.
V posledním zápase jsme bojovali s Bílovcem přímo o postup. Začátek jsme kontrolovali a dali rychlý gól, připsal si ho Adam Gelnar a všichni ve vzduchu cítili jeho střeleckou formu. Avšak z pohody nás vyvedl vyrovnávací gól a srovnání na 1:1, to ale natrvalo dlouho, po uklidnění hry jsme do přestávky nasázeli další góly, trefil se Šimon Plhák, Tomáš Kaluža, Tomáš Glabazňa, jemuž napomohl svým výhozem přes půl hřiště a asistencí náš skoro bezchybný gólman Vít Sypien. Do druhého poločasu jsme šli s vedením 4:1, k němu jsme ještě přidali dalších šest „zářezů“ a Bílovec byl zralý na ručník. Chytře pod zdí se z přímého kopu trefil Gabriel Vykopal, Tomáš Kaluža vybojoval míč a skóroval do prázdné brány a nakonec svou nadílku dokončil i Adam Gelnar s konečným počtem šesti gólů v turnaji. Na tabuli svítil výsledek 10:1, znamenající lehký postup.
Po skvělém výkonu nás pan profesor pozval na oběd v KFC, i přes naši přísnou životosprávu jsme nemohli odmítnout. Všichni jsme usedli k jednomu stolu a mohli si užívat postup a těšit se na 3. kolo, ve kterém se utkáme o historický postup.
Tomáš Kaluža, 3. C