Petr Hruška a Vít Slíva četli pro literární seminář

Za celou akci vděčíme především místnímu rodáku, příteli a básníkovi Davidu Bátorovi, duchovnímu otci celého setkání. Čekal nás ve čtvrtek odpoledne na mostě přes řeku Moravici společně s panem Vladimírem Víchou, historikem a polonistou, který se po celé odpoledne staral o to, aby našim studentům neunikla ani jediná zajímavá informace o dějinách Branky u Opavy či blízkého Hradce nad Moravicí, zejména pak ty, které se nějakým způsobem pojí s osobností slezského barda Petra Bezruče.

Studenti literárního semináře, hned od vlaku již doprovázeni českými básníky Petrem Hruškou a Vítem Slívou, navštívili tak dům někdejšího řídícího učitele Čeňka Kanclíře, v němž se dodnes dochovala světnička, kde na začátku 20. století přebýval sám Petr Bezruč. Zdá se, že zdejší psací stůl je skutečně původní a významný český autor u něj zřejmě literárně tvořil. Naší pozornosti neunikla ani branecké základní škola. Petr Bezruč asistoval při pokládání jejího základního kamene v roce 1912 - a později zde komponoval svou báseň Stužkonoska modrá, po Slezských písních jistě nejznámější ze svých literárních prací.

Zlatým hřebem návštěvy Branky u Opavy však bylo bezesporu autorské čtení Petra Hrušky a Víta Slívy, které se - díky nadmíru přátelskému klimatu - uskutečnilo v zahradním altánu zdejší školy. Se všemi seminaristy jsme se shodli na tom, že v nás vystoupení obou skvělých básníků zanechalo hluboké stopy, a znovu nás tak přesvědčili o tom, že rozhodně patří k absolutní básnické špičce současné české literatury.

Plně si uvědomuji, že úspěšnost takové akce, jako byl náš literární branecký seminář, je závislá na spoustě proměnných. Jsem proto upřímně rád, že se tento výjezd za někdejší i současnou českou poezií odehrál v naprosto ideální konstelaci dobrého počasí, dobrých lidí a dobré vůle. Věřím, že nebyl poslední svého druhu.

Lukáš Bárta