Naši studenti na mezinárodní výměně ve Varšavě

Pátek 24. září 2015
Po příjezdu do Vašavy se celá česká skupina přesunula do vzdělávacího centra Institutu národní paměti (IPN) "Zastávka historie". Přivítala nás Kamila Sachnowska, zástupce ředitele BEP Institutu národní paměti, Wieslawa Mlynarczyk ze vzdělávacího oddělení Institutu národní paměti, české i polské studenty pozdravil také za PANT Petr Pánek a pak již následovaly tradiční integrační hry, díky kterým se polští a čeští studenti poznali a seznámili. Na ně navázal společný studentský workshop Rok 1968 a polsko-české dějiny ve dvacátém století zasvěcený dramatickým událostem roku 1968.
Po obědě jsme se přesunuli do nedávno otevřeného Muzea dějin polských Židů (POLIN), jehož budova je vynikající ukázkou moderní architektury v místech, kde se psaly staleté dějiny varšavských Židů. Studenti v doprovodu odborného průvodce procházeli jednotlivé části expozice, které mapují ticíciletou historii Židů v Polsku, od středověku až po současnost. Muzeum nabídlo našim studentům mnoho interaktivních možností poznávání, okouzlilo je promyšlenými interiéry navozujícími atmosféru dávných časů a ve výsledku toto špičkové polské muzeum nabídlo rovněž smutné srovnání s podobou muzejí a expozic v ČR. V muzeu Petr Šimíček uvedl projekci jednoho z filmů Lukáše Přibyla z cyklu Zapomenuté transporty, po které následovala beseda s polskými učiteli dějepisu. Po zajímavém putování židovskými dějinami smíšené česko-polské studentské skupiny vyrazily do okolí muzea - bývalého židovského ghetta - hledat místa paměti (pomníčky, pamětní desky atd.). Po večeři ve škole studenti navzájem prezentovali výsledky svého pátrání. Večer byla pro studenty připravena projekce dokumentárního filmu a sportovní aktivity.

Sobota 25. září 2015
Po snídani na gymnáziu studenti absolvovali lekci vedenou lektorem v Muzeu varšavského povstání, které je jedním z nejmodernějších interaktivních historických muzeí Evropy. Během ní procházeli expozici, sbírali zajímavé materiály a prohlíželi si autentické předměty z války a povstání – například německý motocykl s vozíkem značky BMW či britský letoun B-24 Liberator, který povstalcům shazoval zbraně, léky a potraviny. Během prohlídky studenti sestoupili rovněž do kanálu, aby se alespoň vzdáleně přiblížili pocitům, které prožívali povstalci v době bojů. Prožitkem byla absolutní tma, zima, nedostatek prostoru. Oproti válce chyběla špína, zápach, odpadová voda a tučné krysy. Prošli také povstalecký bunkr a tiskárnu, ve které povstalci tiskli letáky a noviny. Po vyčerpávající prohlídce následovala vzdělávací vycházka po bývalém předválečném židovském ghettu ve čtvrti Muranów, která byla zpestřena „městskou hrou“ pro smíšené česko-polské studentské skupiny. Prošli jsme Umschlagplatz – místo odjezdů transportů Židů z varšavského ghetta do koncentračních táborů. Je také místem, kde se odehrává jedna scéna z filmu režiséra Romana Polanského „Pianista“. Na zdech památníku najdete například více než pět set křestních jmen deportovaných Židů. Právě tady studentské skupiny pracovaly na zadaných úkolech, jejich učitelé diskutovali o podobách české a polské výuky holocaustu. Z tohoto místa jsme se vydali k památnému místu obrany posledního bunkru ve varšavském ghettu během židovského povstání v roce 1943. Trojjazyčný pamětní kámen na místě bunkru je upomínkou na Mordechaje Anielewicze, mladého velitele Židovské bojové organizace (ŽOB), a jeho spolubojovníky, kteří vzdorovali německé přesile. Nedaleko jsme také navštívili Památník hrdinů varšavského povstání, jehož zadní stěnu tvoří reliéf zachycující židovské mučedníky a utrpení obyčejných Židů v době holocaustu. Během výkladu o historii pomníku, jeho symbolech a významu jsme se zaměřili na přední plastiku památníku se skupinou mladých bojovníků z povstání v ghettu, která zachycuje odhodlání k boji proti nacistům na život a na smrt.
Po obědě v Przystanku jsme se vydali do centra města po stopách poválečných budov socialisticko-realistické architektury. Navštívili jsme monumentální památky socialistické výstavby z 50. let 20. století na široké ulici Marszalkowské. Další zajímavou stavbou, kterou jsme viděli na naší cestě, byl bezesporu Palác kultury a vědy, originální „dar“ Stalina polskému národu. Byl vystavěn v letech 1953-55 a celá desetiletí PKV symbolizoval nadvládu Sovětského svazu nad ujařmeným Polskem. Dnes se však spíše schovává ve stínu odvážných moderních mrakodrapů. Pohled na tuto stavbu z padesátých let 20. století se dodnes u obyvatel Varšavy různí. Po společné procházce následovaly individuální procházky česko-polských studentských skupin Starým městem (Starówkou), kompletně obnoveným po 2. světové válce, Královskou cestou s výhledem přes Wislu na čtvrť Praga. Během procházek studenti objevili pamětní desku připomínající leteckou havárii u Smolenska v dubnu 2010, která je umístěna před nádvořím Prezidentského paláce, někteří našli také plán sítě evakuačních kanálů z doby Varšavského povstání, které povstalci užívali ke skrytému přemísťování, přenášení rozkazů a výzbroje, nebo památník - vzpomínka na polské oběti stalinského teroru za 2. světové války. Po večeři na škole byla pro studenty připravena projekce dokumentárního filmu a sportovní aktivity.

Neděle 26. září 2015
Po snídani se naše skupina vypravila na prohlídku Gymnázia Mikoláše Koperníka ve čtvrti Wola – druhé z našich partnerských škol. Poté se studenti opět rozdělili do česko-polských smíšených skupin a pracovali společně na zadaných úkolech - vytvářeli postery, zachycující reflexi navštívených míst, památek či významných historických událostí, které jsme si během třídenní návštěvy připomněli. Následovalo zadání společného projektu a po obědě přesun na nádraží, loučení s polskými přáteli a cesta domů.

Studenti budou během měsíce do další výměny pracovat na společném projektu o socialisticko-realistické architektuře a památkách Ostravy i Varšavy. Výsledky své práce představí na setkání v Ostravě. Vše bude jednodušší. Poznávat, studovat a pracovat již budou "staří dobří známí".

Petr Šimíček