Naše absolventka – světoznámá vědkyně!

Na vývoji terapeutika pracovala Martina spolu s několika kolegy z Centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu během své doktorandské stáže. Objevená molekula je právem označována za zázrak, protože klinické studie na pacientech s metastázemi v kostech celého těla prokázaly skutečně zázračnou úspěšnost objeveného terapeutika PSMA-617. Z Martiny se tak stala světově respektovaná mladá vědkyně, které odborníci předpovídají velmi nadějnou badatelskou kariéru.

Foto: archiv Martiny Benešové


O přírodní vědy, zejména o mineralogii, ke které ji v dětství přivedl tatínek, měla Martina hluboký zájem již za dob studiií na našem gymnáziu. Jejím největším úspěchem v té době bylo v roce 2005 překrásné druhé místo v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti, které obsadila s prací „Petřkovická a Hančova hůrka - významné mineralogické lokality v Pobeskydí“. Byla také dlouholetou aktivní členkou našeho pěveckého sboru.

Níže si můžete přečíst, jak na svá studijní léta na našem gymnázium Martina vzpomíná v příspěvku pro almanach ke 45. výročí založení školy.
Martininy úspěchy nás nesmírně těší a její tažení světovou vědou budeme dále sledovat s potěšením, radostí a pýchou na to, že i naše škola přispěla alespoň malým dílem ke zrodu této nadějné vědkyně.

Jana Huvarová 

Příspěvek pro alamanach, 2017

Jedna z mých posledních vzpomínek na GOH se prakticky váže k maturitě v květnu roku 2007. Je to tedy právě deset let a já stále živě vzpomínám na onen výjimečný pocit spojený s významem této první životní / profesní zkoušky. Patřila jsem odjakživa k nepochopené hrstce studentů, kteří chodí do školy rádi, a ani zde tomu nebylo jinak. Bez nadsázky mohu říci, že vděčím tomuto gymnáziu za uskutečnění mé profesní kariéry na poli akademickém.

Pokud bych měla vybrat pouze jeden předmět, který pro mou budoucnost hrál tu nejzásadnější roli, vybrala bych s největší pravděpodobností německý jazyk. Tímto prohlášením mé preference pravděpodobně u většiny lidí skokově poklesly ... „das ist mir aber total Wurst”. Měla jsem to štěstí, že jsem postupně pilovala své německé dovednosti u čtyř různých profesorek (Mgr. Šímová, Mgr. Höglerová, Mgr. Janíková a Mgr. Vršecká), z nichž každá měla trochu jiný přístup k tomuto nelehkému jazyku, což celkový výstup jen obohatilo. Tyto dámy sehrály velkou roli v tom, že nyní můžu dělat svou milovanou práci v zahraničí. Strávila jsem tři roky v Německu a nyní jsem druhým rokem ve Švýcarsku. Je sice pravda, že příchodem do Švýcarska se mé přesvědčení, že německý jazyk relativně ovládám, zásadně otřáslo v základech, ale taková je holt „Schwiizertüütsch” (lidskými slovy: „Schweizerdeutsch”).

Dalším veledůležitým mezníkem, který významně ovlivnil směr, kterým jsem se vydala, byla fyzika, po celé čtyři roky s Mgr. Špachmanovou. Musím přiznat, že jsem měla z tohoto předmětu občas významně nahnáno (či pouze z přísného výrazu naší profesorky), ale jakmile přišla ve čtvrťáku na řadu radioaktivita – vše se tak nějak „rozzářilo”. Rázem se tento předmět stal mým nejoblíbenějším a to takovým způsobem, že jsem se v budoucnu rozhodla pro studium jaderných věd. A abych nezapomněla, s touto vyučující se vídám dodnes. Vzhledem k mému dalšímu studiu byly rovněž zásadními předměty chemie a biologie. Chemie s Mgr. Drábkovou byla velmi systematická a tak to má také v tomto předmětu také být. Dodnes si ovšem nejvíce vybavuji její nespokojenost s naší neschopností nakreslit na tabuli pravidelný hexagon, všechna naše benzenová jádra byla poněkud pokřivená. A konečně biologie s Mgr. Kučerovou byla natolik kvalitní, že jsem se prakticky nemusela učit nic navíc pro splnění nároků vysokoškolské biologie. Měla naprostou pravdu, „Čmelda Brunda a Ferda Mravenec” jsou s nadsázkou základ použitelný všude. Navíc styl výuky této kantorky a její nepřeberné znalosti se staly jakýmsi vzorem mé budoucí představy o sobě samé jakožto vyučující na vysokých školách.

S láskou a velkou nostalgií vzpomínám na naší třídní učitelku (Mgr. Kodrlová), především na její dobrosrdečnost, nespoutanost a zároveň také trpělivost. Je známo, že rovnováha panuje všude, i ve vesmíru, naneštěstí je tomu tak, i co se týče cizích jazyků. Angličtina mi fakt nešla, ale to nebyl důvod, aby mi nevěnovala čas navíc a nepomohla mi dohnat mé vrstevníky. Za odměnu mi pak půjčovala mnoho svých knih a nad rámec učebních osnov mě naučila milovat mnohá díla z rukou V. Woolfové, S. Shema či I. Levina.

V rámci mimoškolních aktivit rozhodně vedl pěvecký sbor vedený Mgr. Blažkovou. Nejen, že účast v tomto tělese znamenala mnoho legrace a nové přátelé z různých ročníků, ale rovněž formování ve smyslu týmové práce a zodpovědnosti.

Doufám, že tyto zkušeností se studiem na GOH pomohly aspoň hrstce čtenářů pochopit význam a jedinečnost této instituce.

Se srdečným pozdravem „Ať se štěpí!“ a přáním všeho nejlepšího do dalších let Vaše Martina.

MARTINA BENEŠOVÁ, chemička, vývojářka radiofarmak pro zobrazování a léčbu rakoviny prostaty, absolvovala v roce 2007
- vystudovala obor klinická a toxikologická analýza na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pokračovala navazujícím magisterským studiem oboru jaderná chemie, získala doktorský titul v oboru radiofarmaceutická chemie na Ruprecht-Karls-Universität v Heidelbergu, současně působí na Paul Scherrer Institutu ve švýcarském Villigenu a zároveň na Spolkové vysoké technické škole ve švýcarském Curychu