Literární čtení s básnířkou Lýdií Romanskou na zasedání Obce spisovatelů

Ve čtvrtek 14. prosince 2006 pořádala v Televizním klubu Ostrava svou pravidelnou schůzi Obec moravskoslezských spisovatelů, regionální odnož Obce spisovatelů, v jejímž čele stojí spisovatelka Eva Kantůrková a jejímž čestným předsedou je dramatik a spisovatel Václav Havel. Televizním klubu vládla toho dne poměrně sváteční atmosféra, což nebylo dáno ani tak blížícími se Vánocemi, jako spíš skutečností, že Obec moravskoslezských spisovatelů zaznamenala v nedávném čase nemalý literární úspěch. V celostátní soutěži „Ostrava v pohybu“ získala cenné třetí místo ostravská básnířka, členka Obce, Lýdie Romanská. Kniha „Ticho pro klarinet“, která vyjde v nejbližších dnech, je knihou povídkovou. Romanské se daří propojit mizející (ne-li již dočista zmizelý) svět staré Ostravy s novou tváří města a života v něm – tak, jak jej všichni známe.

Bylo mi velkou ctí přijmout pozvání Lýdie Romanské, se kterou jsem měl to potěšení vystupovat na společném básnickém čtení již před několika lety, a chopit se příjemného úkolu interpreta jejího nového uměleckého textu. Na tomto poetickém „spiklenectví“ se s námi podílela naše mimořádně talentovaná studentka Jana Balcarová (septima), se kterou jsem Lýdii Romanskou v minulých týdnech několikrát navštívil a provedli jsme společnou dramatizaci části její oceněné prózy.

Fragmenty „Ticha pro klarinet“ tak v našem podání zazněly i na čtvrtečním zasedání Obce moravskoslezských spisovatelů. Mezi našimi pozornými posluchači nechyběli renomovaní autoři jako Oldřich Šuleř, Miroslav Stoniš či literární vědec Jiří Svoboda.

Chtěl bych oběma dámám, Lýdii Romanské i Janě Balcarové, poděkovat za nezapomenutelné poetické odpoledne v Televizním klubu, stejně jako i za ta předešlá, strávená v útulné kuchyňce u Romanských-Lidmilových v ostravském Svinově. Věřím, že naše setkání nad knihou nebylo poslední.

Lukáš Bárta