Literárně-historická exkurze do Prahy (září 2012)

Ve středu 12. září se všichni účastníci zájezdu sešli na svinovském nádraží a vyrazili směrem do Prahy. I přes brzké vstávání vládla dobrá nálada a jízdu vlakem si studenti i učitelé užívali. Po příjezdu do Prahy nás trochu zaskočilo deštivé počasí, avšak ihned po ubytování v hostelu nedaleko Týnského chrámu a na kolejích Jarov v Praze-Žižkově jsme opět vyrazili do ulic. Během návštěvy hlavního města jsme zavítali do mnoha památek. Za zmínku určitě stojí Vyšehrad, Karlův most, Starý židovský hřbitov, prohlídka Pražského hradu či několika synagog.

Každý večer jsme navštívili jedno divadelní představení. První večer jsme šli do Divadla Na Zábradlí, kde jsme zhlédli představení Česká válka a Havlovu Asanaci. Druhý večer jsme se vydali do nedalekého Stavovského divadla. Zde nás velmi překvapilo nastudování Čapkovy Věci Makropulos. V této hře předvedli obdivuhodné výkony herci Miroslav Donutil, Václav Postránecký, Vladimír Javorský a také úctyhodná Soňa Červená.

Do Ostravy jsme se vrátili v pátek vpodvečer, avšak do Prahy bychom se zcela jistě rádi znovu podívali. Ač jsme již byli v Praze už určitě vícekrát, velmi se nám tam líbilo. Navštívili jsme mnoho krásných míst a dozvěděli se i různé novinky či zajímavosti. Atmosféru posledních „třídních výletů“ ostatně nejlépe vystihují přiložené fotografie a drobné autorské práce studentů literárního semináře. Příští maturanti, máte se určitě nač těšit!

Eliška Vraníková, 4. A
 

A je to za námi, to byla Praha.
Škoda jen, že s námi nejela Draha.
(…)

výňatek z limeriku, Bára Tylčerová, 4. A

Na scéně je stůl, u kterého sedí postavy A, B a C.Postava A na plastové židli, B na staré masivní dřevěné židli, C na kovové židli. Na stole je několik skleniček a karafa s vodou. Postavy mají nepřítomné výrazy.
C: Jsem ráda, že jsme sem došli, venku je hrozné bezčasí.
B: To máš pravdu.
C: Být tam ještě chvíli, asi se rozpustím a steču někam do kanálu.
B: Ale můžeme si alespoň konečně říci: Jsme tady, v Praze.
C: Jo, viděli jsme Národní galerii a bůhvíco ještě.
B: Ale najednou to člověku ani nepřijde, že?
C: A co vůbec máme v programu zítra?
B: Koho to zajímá, to budou řešit naše zítřejší já, ne my.
(chvíle ticha)
C: Bezčasí, že?
(chvíle ticha)
B (do dálky): Ještě jednu absintovou zmrzlinu, prosím!
(chvíle ticha)
C: Dvě.

výňatek z absurdního dramatu, Michal Hranický, VIII. A

Jedno gymnázium z Poruby
Prahu obrátilo naruby.
Metrem se projeli,
Pražský hrad viděli.
To šťastné gymnázium z Poruby.

limerik, Tereza Samadzai, VIII. A

Předmaturitní výlet za sebou máme
Rádi na něj vzpomínáme
A nejen, že jsme se učili
Hlavně jsme si pořádně užili
Akci poslední

akrostich, Iveta Vymazalová, VIII. B

Hlavní město Praha
často mě zmáhá,
tak si v něm lítám,
celá se zmítám
v hlavním městě Praha.

limerik, Tereza Papežová, VIII. B

Blížil se úplný konec naší exkurze.Nacházeli jsme se v areálu nádraží s vědomím, že za deset minut jede vlak. Někteří se ještě potřebovali „zásobovat“ na cestu vlakem do obchodu, ostatní už odešli na nástupiště.
Náš vlak byl přistaven o něco dřív, takže jsme všichni mohli vběhnout do vagónu.
Vlak se rozjel. Učitelé nás počítají a zjišťují, že dva studenti nejsou k nalezení. Kde je Petr? A kde je Jenda? Naštěstí žijeme v moderní době s mobilními telefony. Po rozhovoru s Petrem se zjistilo, že ve spěchu vyběhl (s Jendou po boku) z obchodu a v obavách, aby jim neujel vlak, do něj rychle naskočili. Ale chybička se vloudila, oba se octli v Pendolinu. No, aspoň jelo stejným směrem. Takže si cestu asi o 300 Kč prodražili, ale v Pardubicích se k nám připojili.

dramatická situace/anekdota, Aneta Blahutová, VIII. A