Krajské kolo soutěže ve francouzském jazyce

Studenti museli být vybaveni jak vynikajícími znalostmi, tak trpělivostí a klidem. Soutěž trvala od rána až do odpoledních hodin a studenti testovali své znalosti v poslechu, v popisu obrázků a vůbec v komunikaci i s rodilými mluvčími. Účast byla hojná. Každému se povedlo něco jiného, ale všichni si odnášeli novou zkušenost. A to nebylo vše! Jedna z našich studentek, Sára Juřinová, se umístila ve své kategorii na druhém místě, získala hodnotné ceny a také možnost, že pokud by vítězka nemohla na další (celostátní) kolo, Sára by měla šanci zvítězit v Praze! Uvidíme… Sáře moc gratulujeme a přejeme další studijní úspěchy!

A jak vnímala celou soutěž právě Sára? Tady je její příspěvek:

„Jako každá soutěž má i tato své světlé a stinné stránky. Co se mi nelíbilo, byla celková organizace, protože asi z šesti zde strávených hodin můj francouzský projev zabral patnáct minut a zbytek (tj. šest hodin bez patnácti minut) sezení na nepohodlných židlích, přičemž jste si ani nemohli dojít do automatu koupit marsku na nervy, jelikož nešel proud. To však organizátoři nemohli ovlivnit. A co se samotného projevu týče, myslím, že účastníci, kteří byli voláni až ke konci, byli znevýhodněni, jelikož je poslouchalo větší množství lidí, což ne každému svědčí.
Ale dle mého názoru, mnoho vyvážil přístup poroty, složené z jedné, stále se usmívající rodilé mluvčí a dvou francouzsky mluvících Češek. Všechny byly totiž velice příjemné, a když viděly, že Vám dochází nápady a fantazie skloubená s francouzštinou, snažily se Vám otázkami napovědět, abyste si užili svých pět minut, kdy Vás všichni okolo poslouchají.“

Na závěr zbývá snad jen dodat, že není jednoduché se dnes prosadit a že úspěch stojí mnoho úsilí a také času. Jak se říká: Trpělivost růže přináší.

M. Baronová