Jsou tři ráno. Zvoní budík.
„Dejte mi všichni pokoj! Chci spát!” chtělo se mi zakřičet. Ale musím se donutit vstát z postele a nějak se dohrabat na svinovské nádraží. Dneska totiž jede celý náš sbor do Prahy na akci Festa Academica.
O víkendu 16. až 17. listopadu se Choir van GOH vypravil do Prahy, aby přiložil ruku k dílu, nebo přesněji „hlas k dílu” při zpěvu rockového oratoria Eversmiling Liberty.
Sešlo se nás okolo čtyř set zpěváků z nejlepších středoškolských a vysokoškolských sborů České republiky. Všichni vybaveni odhodláním, dobrou náladou, hrubou složkou not a pitím. Během dopoledne jsme téměř úplně zaplnili tělocvičnu na Gymnáziu Jana Keplera.
Na stupínku z palet už stál, vyzbrojen neskutečnou trpělivostí a energií, pan Libor Sládek, hlavní tahoun celé obří akce. Už během dopoledne ze sebe všichni vydali maximum.
Sobotní zkouška pokračovala až večer, protože odpoledne šlo mnoho zpěváků i hráčů z kapely na Letnou.
V neděli dopoledne nás čekala ještě jedna zkouška s kapelou, a pak už jsme se začali přesouvat k Rudolfinu. Na rozlehlém schodišti stálo rozmístěných v několika řadách asi dvanáct mikrofonů, okolo stály na stráži bloky reprobeden. Vypadalo to, že je na těch obřích, širokých a dlouhých schodech hodně místa. Ale to byste nevěřili, jak tam může být těsno!
Už během zvukové zkoušky se na náměstí před Rudolfinem začali spontánně srocovat kolemjdoucí. Bylo jich zpočátku zhruba stejně jako nás: odhadem tak tři až čtyři sta. Bavili se, tleskali, užívali si to s námi.
O půl třetí se to celé odstartovalo. Před Rudolfinem už stálo, troufám si říct, až sedm set diváků. Mohutné, ohromující splynutí několika stovek výborných hlasů rozvibrovalo vzduch na břehu Vltavy. Dechberoucí, mistrovsky zkomponované melodie se odrážely od budovy, stojící naproti Rudolfina.
Celá, více než hodinová skladba, se zdála jako pár minut. Po poslední části, Rejoice, oh Judah, tleskali lidé tak dlouho, že jsme ji museli zopakovat.
Rockové oratorium Eversmiling Liberty napsali dánští skladatelé Jens Johansen a Erling Kullberg. Libreto pochází z Händelova oratoria Juda Makabejský, které popisuje, jak se Židé osvobodili z nadvlády Seleukovců. A právě o svobodě to celé je. Skladatelé se totiž inspirovali náladou, sílou a emocemi při české Sametové revoluci a pádu Berlínské zdi, a tu energii a vášeň přenesli do oratoria.
Za Choir van GOH Alžběta Knápková