Také v letošním školním roce měli studenti nejvyšších ročníků možnost navštívit naše hlavní město a vychutnat jeho nezaměnitelnou atmosféru, která je sice v dnešní době poněkud „pochroumaná“ všudypřítomným turismem, přesto si však Praha dosud statečně zachovává svého podmanivého genia loci, jemuž jsme letos ochotně podlehli i my. A tak se studenti čtvrtých ročníků v našem doprovodu proplétali záplavami cizinců a zkoušeli mezi zářivými světly pražského „lunaparku“ objevit cosi z původního kouzla staleté historie. Myslím, že se to podařilo.
Energeticky nejnáročnějším byl druhý den exkurze, kdy jsme hned ráno po probuzení zamířili metrem na stanici Hradčanská a celé dopoledne strávili prohlídkou Pražského hradu. A pak následoval příjemný sestup Malou Stranou po slavné Nerudově ulici, návštěva Chrámu sv. Mikuláše, Kampy, Karlova mostu, až jsme se znovu ocitli na Starém městě a zavítali do Židovského muzea. Chválím tímto studenty, kteří neváhali zaplatit vysoké vstupné a se zájmem navštívili všechny čtyři synagogy, včetně starého židovského hřbitova.
Následující den byl věnován návštěvě nového Kafkova muzea na Kampě, které upoutá návštěvníka svou temnou, panoptikální atmosférou. Studenti zde vytvořili pracovní teamy a účastnili se vědomostního kvízu. V odpoledních hodinách jsme zavítali na opačný konec Prahy a strávili nádherné odpoledne ve Veletržním paláci. Sbírky Národní galerie nám braly dech a symbolické vstupné 20 Kč v rámci studentské výpravy nás velmi příjemně překvapilo (běžné vstupné vyjde jednotlivce na téměř desetinásobek). Večer nás pak do třetice přivítalo Staré město a sympatické Divadlo v Celené (oktáva navštívila Divadlo Komedie blízko Václavského náměstí), kde jsme se dobře pobavili a naše nohy si odpočinuly po náročném prochozeném dni (první týden u Vančurova Rozmarného léta, následující pátek pak u Klímova Utrpení knížete Sternenhocha)
Exkurzi zpestřovaly krátké referátky zúčastněných studentů a počasí přálo po celé čtyři dny přímo dokonale (vzhledem k nepříliš povzbudivým předpovědím). Věřím, že si na tento kulturní „výlet“ ponecháme jen ty nejlepší vzpomínky.
Lukáš Bárta