Dva listopadové divadelní večery

V textu „Studenti poznávají divadelní život Ostravy“ jsme se ohlíželi za představeními, jež se nám podařilo zhlédnout v průběhu prvních dvou měsíců tohoto školního roku. Slíbili jsme, že v návštěvách ostravských divadel budeme i nadále pokračovat a že Vám o tom opět po měsíci podáme zprávu. Tady je.

Ve středu 3. listopadu jsme se vypravili do Divadla Antonína Dvořáka, abychom zhlédli nově nastudovanou tragédii anglického romantika P. B. Shelleyho Cenci. Zvrácené drama z renesanční Itálie, ve kterém Shelley líčí krvavý osud urozené rodiny Cenciů, bylo režisérkou Annou Petrželkovou zasazeno do prostředí luxusního návrhářského průmyslu. Neromantické pojetí romantického příběhu u studentů jednoznačně bodovalo. Inscenace postavená na odvážné interpretaci, groteskní stylizaci hereckého výrazu i nápadité scénografii nasadila v kritických očích studentů kvint a sext laťku opravdu vysoko.

Není proto divu, že se ji muzikálu Zvoník u Matky Boží, který jsme v Divadle Jiřího Myrona zhlédli v pátek 26. listopadu, přeskočit nepodařilo. „Nevyhovovala mi přílišná přeplácanost a pompéznost, vysoký počet osob na jevišti nebyl moc přehledný a já co chvíli ztrácela pojem o tom, kdo zrovna mluví či zpívá (jednu asi ze čtyř písní, které se v průběhu večera neustále opakovaly),“ soudila ve své recenzi o Zvoníkovi studentka kvinty A Barbora Staňková. Výtvarné řešení scény a kostýmů ve své recenzi ocenila studentka sexty B Markéta Fojtková: „Jestli něco zaujme na první pohled, tak je to výborně vyřešená scéna. Po stranách jeviště se tyčí věže gotické katedrály, spojené provazy, po kterých Quasimodo obratně šplhá, prostředku jeviště dominuje velké okno, kterým prosvítají paprsky světla, navozující tu pravou středověkou atmosféru. Rovněž povedené jsou kostýmy. Klaudius Frollo je oděn v kněžském hábitu, který podtrhuje jeho důstojnost, Esmeralda tančí v lehkých nadýchaných sukýnkách a žebráci v čele s Kulhavým Špindírou jsou patřičně otrhaní.“ „Postavy samy už bohužel tak dokonalé nejsou,“ píše dále ve své recenzi, již nazvala „Chrám Matky Boží jako líbivé zboží“, studentka sexty B Markéta Tomášková, „Jejich charaktery jsou ve většině případů notně zploštělé. (…) Nejasnou povahokresbou utrpělo i celkové vyznění některých scén: Esmeralda u mučení nevypadá ani tak jako nevinná trpící bytost, jako spíš dívka, jejíž smyslně působící tanec s katem nijak nevypovídá o svízelné situaci, v níž se nachází. Jde ovšem jen o jeden z okamžiků, kdy podbízivá choreografie potlačuje významovou stránku Hugova příběhu. (…) Místo aby člověk naplno prožil jeho tragiku, loučí se náhle potleskem s postavami, které nestačil pořádně poznat a pochopit, a je mu jasné, že na valnou většinu z nich si po týdnu ani nevzpomene.“ Muzikál Zvoník u Matky Boží zhlédli studenti kvint, sext a 1. A, které doprovázela jejich vyučující českého jazyka a literatury Mgr. Naděžda Konečná.

Těší nás, že zájem studentů o návštěvy večerních představení ostravských divadel přetrvává. Ve středu 22. prosince 2010 se znovu uvidíme, tentokrát v Komorní scéně Aréna na komedii Pension pro svobodné pány. Bezmála polovinu míst v hledišti přitom obsadí studenti Gymnázia Olgy Havlové…

Petr Horák