Dobývání beskydských kopců

8.5. 2013, 6:21 středoevropského času
Pět vojáků, vybraných na základě dobrovolnosti, nastoupilo do vlaku, který je odvezl až do Ostravice, na území nepřítele, kde na ně čekala spojka v podobě člena speciální výsadkové jednotky.

7:30
Náš velitel, člen speciální výsadkové jednotky a nás pět řadových vojínů nabíráme zásoby jídla a pitné vody u místních obyvatel. Asi o deset minut později zahajujeme útok na první strategický kopec Smrk čnící do výše 1267 m.n.m.

9:30
Po tvrdých bojích se dostáváme konečně nahoru. Zde, na druhém nejvyšším kopci beskydského masivu, sbíráme asi 20 minut přísně tajné informace. Hned po dokončení práce vyrážíme skrze beskydské hvozdy směr další kopec Martiňák.

13:15
Jsme na Martiňáku, cestou nás překvapily tři hlídky. Jedna prošla, dvě zneškodněny. Martiňák je však opuštěný, budovy vylidněny a bez zásob. Hladovíme. Nezbývá nám nic jiného, než se co nejrychleji přesunout na Pustevny. Zde se má podle našich informací zdržovat partyzánská jednotka, ochotna se podělit o jídlo a pití.

13:25
Po krátké pauze vyhrazené hledání důkazů, proč jsou obyvatelé Martiňáku pryč, vyrážíme ve dvou skupinách na Pustevny. Velitel a tři mladší vojáci jdou jako zadní voj. My vyrážíme jako průzkumníci.

14:40
Naše výzvědná skupina, po té co si musela poradit s nástrahami terénu i s nepřítelem, dorazila do koliby Pustevenských partyzánů. Zbytek se dostavil asi za 30 minut. Celá jednotka využila pohostinnost místních a až po hodině a půl zahájila drsný sestup do údolí, kde na nás čekal transportér, který nás odvezl na nádraží. Zde naše jednotka nastoupila na vlak a odjela na základnu, do bezpečí.
Dovoluji si tedy hlásit, že během mise se nic zvláštního nestalo.

Martin Ormandy, septima B