Deník z pobytu ve Skotsku

Den první
Ráno nás probudilo houpání trajektu a asi i naše budíky. V devět jsme měli sraz v osmém patře. Jediný problém nastal v tom, kdo se řídil kterým časem. My stále středoevropským, paní profesorka a pár dalších již západoevropským. Ale sešli jsme se! Vyslechli jsme si pokyny a šli si zabalit věci. Byli jsme rádi, že se po 16 hodinách plavby dostaneme na pevninu. Prošli jsme kontrolou a všichni se potkali u našeho autobusu. Po cestě jsme si udělali malou přestávku u sochy Angel of the North. Vyfotit se u 20 metrů vysokého anděla byl těžký úkol. Autobusem jsme se za vyprávění našeho průvodce Petra vydali krásnou skotskou krajinou do Melrose Abbey. Je to velké narůžovělé opatství, které jsme si prohlédli, a prošli se v jeho okolí. Během dalšího přejezdu jsme také viděli The Kelpies, dvě největší sochy koní na světě. Od průvodce jsme zjistili, že Kelpie je nadpřirozený vodní kůň z keltské mytologie. Přijeli jsme na parkoviště vedle Stirling Castle a rozprchli se do víru města. Čekaly nás velké nákupy v Primarku a Poundlandu. Dvě hodiny! Ani to, že nákupní centrum je až v údolí, nás neodradilo. V sedm hodin jsme měli sraz s rodinami. Nervozita lehce stoupala a my jsme po malých skupinkách odjížděli do našich nových domovů.

Den druhý
Druhý den pobytu ve Skotsku jsme se vydali do Edinburghu. Nejprve jsme se na něj koukli z výšky. Dlouhou stezkou lehce do kopce a po kamenech jsme došli na vrchol Arthur´Seat, odkud jsme měli krásný výhled na celý Edinburgh a moře. Všechno jsme si nafotili a po cestě dolů jsme začali s “obědem”. Prošli jsme kolem Hollyrood Palace, který je oficiálním sídlem britské královny ve Skotsku (královna zde nebyla), až na The Royal Mile vedoucí k Edinburgh Castle. Je obrovský a opravdu nedobytný. Každá skupinka se pak vydala po svém, ale všichni navštívili St Giles´s Cathedral a National Gallery of Scotland. V galerii jsme viděli díla umělců jako jsou Vincent van Gogh, Paul Gauguin, Leonardo da Vinci a Paul Cézanne. A pak už to začalo. Primark, papírnictví, Primark, kafíčko, Primark,... Naše skupinka se ale vydala, teda po nákupech, k místní napodobenině Pantheonu a k Nelson´s Monument. V pět hodin jsme se sešli u Walter Scott Monument, do kterého se dalo vejít. Odvážlivci, kteří neměli strach z výšek a těsných prostor, se na tuto vyhlídku vydali. Cestou zpět do Stirlingu za našimi rodinami jsme přejeli přes jeden ze tří dlouhých mostů nad zálivem Firth of Forth. Byl to hodně uchozený den, ale Edinburgh je nádherný.

Den třetí
Ráno jsme se opět sešli u autobusu v 8:15. Dneska nás čekal dlouhý výlet na sever. Cesta byla dlouhá, ale krátili jsme si ji zpěvem, kocháním se nad skvosty Skotska a posloucháním průvodce Petra. První zastávka byla u jezera Loch Lomond. Dali jsme si kafe a vypluli jsme na hodinovou vyjížďku lodí. Jako bychom toho houpání neměli z trajektu dost. Jezero bylo z přídi lodi ještě krásnější. Voda byla tmavě modrá, ale krásně čistá. Znovu jsme se vydali na cestu, tentokrát ještě severněji. Další krátká pauza byla u nádherného výhledu na Glencoe, Skotskou vysočinu, kde jsme nafotili skvělé snímky, i když foukal silný vítr. Dalo se do něj i opřít a v některých chvílích jsme měli pocit, že vzlétneme. Popojeli jsme o kousek, prošli jsme se po krásných stezkách a nakoupili další suvenýry. Během přejezdu blíže k našemu cíli jsme si udělali zastávku u ........ Glenfinnan!!! Mostu, přes který projížděl bradavický expres! Je menší, než jsme očekávali, ale je úžasný. No, ten obchůdek s Harry Potter věcmi si dneska dost přivydělal. Poslední místo, které jsme navštívili, bylo jezero Loch Ness. Doufali jsme, že se objeví Nessie. Téměř hodinu jsme ji vyhlíželi, a nic. Ale stále věříme, že tam někde je. Nejsevernější místo naší cesty byla vesnička Inverness, ve které jsme byli na jednu noc ubytování.

Den čtvrtý
Ranní ptáče dál doskáče. A protože jsme potřebovali dnes dojet až na ostrov Skye, vstávali jsme v 6 hodin. Vychutnali jsme si po pár dnech slanou snídani a vydali se na cestu. První zastávka byla u nádherného hradu Eilean Donan Castle. V ranním sluníčku a s mostem přes bažinu působil jako z pohádky. Hned vedle něj se v lehkém větříku třepotala skotská vlajka. Skotové jsou velmi hrdí, to jsme za ten týden poznali pořádně. Vyjeli jsme dál Skotskou vysočinou, ale tentokrát jsme mířili na západ. Vyslechli jsme Péťu a zjistili jsme, co nás čeká. Přes velký most jsme přejeli na ostrov Skye, největší a nejsevernější ostrov souostroví Vnitřní Hebridy. Na něm byl naším cílem další hrad, Dunvegan Castle. Tentokrát ale stále obydlený klanem MacLeod. Uvnitř hradu jsme viděli legendární kousek hedvábí “Fairy Flag”, který se zde po dlouhé generace uchovává a má klanu zajistit ochranu. Umí splnit tři přání, ale klan údajně dvě již využil. Na mnoha předmětech jsme našli nápis “Hold Fast” (Drž pevně), který klan využívá jako své motto. Dunvegan Castle obklopují dokonale udržované a velmi rozlehlé zahrady. Přijeli jsme v to správné období. Všemožné druhy rostlin právě rozkvetly a my jsme se jimi jen kochali. Hlavní atrakcí, na kterou jsme se celý den těšili, byla vyjížďka k tulením koloniím. Hrozně moc foukalo, ale ani to nás neodradilo. Všichni jsme je chtěli vidět alespoň na chvíli. Po pětičlenných skupinkách jsme vyplouvali v pláštěnkách vstříc neskutečnému dobrodružství. Viděli jsme je! Váleli se na malých ostrůvcích a snažili se zachytit to málo slunečních paprsků, které z oblohy plné mraků dopadaly na vodní hladinu. Od pána, který řídil naši loďku, jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o tuleních. Plní dojmů a nadšení jsme nasedli do autobusu a doufali jsme, že naše cesta zpět do Stirlingu uběhne co nejrychleji.

Den pátý
Předposlední den našeho školního zájezdu jsme strávili v nedalekém okolí Stirlingu. Ráno jsme s menším zpožděním vyrazili na National Wallace Monument. Krátkou procházkou jsme došli až k vysokému památníku, který měl mít tvar meče. Památník byl postaven na počest Williama Wallace, národního hrdiny, o němž jsme předešlý den viděli film Statečné srdce. Místo, na kterém byl Wallace Monument postaven, se nachází nad planinou, kde skotští povstalci porazili pod vedením Wallace anglické vojsko. Měli jsme také krásný výhled na Stirling. Další zastávkou bylo městečko St Andrews. Když jsme vystoupili z autobusu, všechny nás do nosu zasáhla vůně moře. Severní moře bylo rozbouřené a vítr nám do obličejů foukal písek. Prošli jsme kolem hradu St Andrews a kolem University of St Andrews, na které studoval také princ William. Dorazili jsme k místní katedrále, tedy zbytkům katedrály, a na chvíli se schovali před větrem v obchůdku se suvenýry. Prohlédli jsme si okolní hřbitov, udělali si fotky na pláži a odvážlivci se vyšplhali na vyhlídkovou věž. V centru městečka jsme našli ceduli s českým nápisem. Byl zde za kacířství upálen český husitský velvyslanec Pavel Kravař. Poslední zastávka byla v nejstarší skotské palírně whisky. Velmi zajímavý a vtipný průvodce Jamie nám popsal celý proces výroby whisky. Měli jsme pár dotazů a na všechny nám kvapně se skotským přízvukem odpověděl. Na konci jsme měli možnost ochutnat typicky skotský NEalkoholický nápoj. No, alespoň něco.

Den šestý
Poslední a neúplný den začal ráno rozlučkou s rodinami. V osm hodin jsme se setkali na místě, kde nás autobus první den vysadil. Hodili jsme své těžké kufry do autobusu, rozdělili si poslední oběd a vydali se na cestu. První zastávkou, i když původně neplánovanou, byli The Kelpies, které jsme každý den viděli z autobusu. Dnes jsme měli možnost si je prohlédnout blíže. Jsou velmi vysocí a fotogeničtí. Cesta netrvala dlouho a dojeli jsme k Rosslyn Chapel. Vyslechli jsme si krátkou řeč o historii a architektuře této kaple, obešli jsme si ji a za chvíli se opět vydali za vyprávění Petra vstříc poslední památce. Náš čas ve Skotsku se neúprosně krátil, ale čekala nás ještě jedna zastávka. Hadrian´s Wall jsme si představovali jako úchvatnou, vysokou a bytelnou zeď. Opak byl pravdou. Na vysokém kopci, který jsme museli vyjít, stála sotva dva metry vysoká zídka a za ní mírný sráz dolů. No, za dob její slávy byla snad vyšší. Byla severní hranici Římské říše a za ni se vydávaly pouze průzkumné výpravy. Probíhaly u ní obchody a Římané zde vybírali daně. My jsme u ní nafotili poslední skákací fotky a rozloučili se se skotskou krajinou. Nalodili jsme se na trajekt a doufali jsme, že na nás moře bude hodné.

Anna Krupníková, sexta A