Dějepisná exkurze do Lidic

Po pětihodinové cestě autobusem dojela naše historická výprava před polednem do Lidic, kde nás již očekávala pedagogická pracovnice Památníku. Celá naše skupina měla bezplatný vstup do všech objektů. Místní pracovnice nám nachystaly velmi pestrý program, který započal v Lidické galerii vzdělávací lekcí Lidice – kronika jedné vesnice. Ta seznamuje návštěvníky s dějinami obce Lidice, jejími obyvateli a životem před válkou prostřednictvím záznamů vzpomínek pamětníků, dobových fotografií či filmových záznamů. Po jejím skončení následovalo úžasné setkání s pamětnicí Marii Doležalovou - Šupíkovou, která jako jedna z mála dětí přežila vraždění nacistů. Po přednášce jsme s lektorkou prošli liduprázdné údolí, kde se nacházela vesnice Lidice. Na řadě míst nám naše průvodkyně působivě vyprávěla o historii míst a příběhy obyvatel obce, která byla smazána z mapy. Poslední částí podnětné a emočně náročné exkurze byla prohlídka muzea s působivou moderní minimalistickou expozicí.    

 

Celý program skončil v 16.00 a čekala nás pětihodinová zpáteční cesta.

 

 

„Marie Šupíková se narodila 22. 8. 1932 v Lidicích. Tatínek Josef Doležal pracoval v kladenských železárnách, matka Alžběta Doležalová (za svobodna Káclová) pomáhala v hospodářství u sousedů. Měli spolu dvě děti, staršího Josefa a mladší Marii. Po útoku na Lidice 9. 6. 1942 byla celá rodina večer doma zatčena. Po třech dnech zadržení s lidickými ženami a dětmi v budově kladenského gymnázia putovala Marie se skupinou dětí vlakem do sběrného tábora v Lodži v Polsku, zde ji nacisté vybrali na převýchovu do německé rodiny. Do roku 1946 žila pod jménem Ingeborg Schiller v polské Poznani a později v Boizenburgu v Německu. Díky aktivitě českého repatriačního výboru ji v červenci roku 1946 adoptivní rodina nahlásila českým úřadům a Marie Doležalová se vrátila do Československa. Otec byl v Lidicích zastřelen, matka se vrátila z koncentračního tábora v Ravensbrücku vážně nemocná a byla v péči lékařů v Praze, kde zemřela v prosinci roku 1946.

 

Marie žila u tety v Kladně-Kročehlavech, kde se usadili i další obyvatelé z Lidic, kteří přežili válku. Dokončila střední vzdělání a odbornou zdravotnickou nástavbu. Od roku 1951 pracovala jako administrativní pracovnice, odstěhovala se do Ostravy, kde se vdala, a v roce 1955 se jí narodila dcera Ivana. Téhož roku se s rodinou odstěhovala do nově vystavěných Lidic. Pracovala v Památníku Lidice, později na lidickém národním výboru. Od prosince 1970 do června 1986 byla tajemnicí národního výboru. Od roku 1986 je na penzi. Je aktivní v Českém svazu bojovníků za svobodu.“

Zdroj: pametnaroda.cz

 

Všechny informace o Lidicích, jejich historii a památníku najdete na webu www.lidice-memorial.cz